Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Unikátní štíhlá Venuše oslavila šedesátku. Ostravané ji uvidí v říjnu

  20:30aktualizováno  20:30
Patří k symbolům Ostravy. Vzácná soška známá jako Petřkovická venuše je ale uložena v Brně a asi tam zůstane i dál. Jak přitom říkají zástupci brněnského Archeologického ústavu, Ostravě sošku zapůjčí kdykoli, pokud splní bezpečnostní požavky. V neděli 14. července uběhlo 60 let od nalezení vzácného díla.

Unikátní Petřkovická venuše v rukou primátora Ostravy Petra Kajnara, který ji potěžkal v roce 2009, kdy byla vystavena v budově Nové radnice. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Nikdo se asi už nedozví, proč pračlověk obývající vrch Landek vyrobil ženu štíhlou, nikoliv kyprých tvarů, jak bylo tehdy zvykem. Stačí si vzpomenout na poněkud plnoštíhlou Věstonickou venuši.

Slavná soška

  • Torzo štíhlé ženy bylo vyrobeno z krevele - železné rudy před asi 26 až 27 tisíci lety. Soška je vysoká jen 46 milimetrů a na rozdíl od jiných děl pravěkých žen neoplývá kyprými tvary, ale je štíhlá.
  • Nalezena byla na vrchu Landek na katastru Ostravy-Petřkovic 14. července 1953 týmem brněnských archeologů pod vedením Bohuslava Klímy.
  • Její hodnota je odhadována na 50 milionů eur, historická hodnota je nevyčíslitelná.

"Právě svou štíhlostí je Petřkovická venuše unikátní. Pak také materiálem, ze kterého byla vyrobena, tedy z krevelu, železné rudy," poznamenal Jiří Svoboda z brněnského Archeologického ústavu. A jak si vysvětluje odlišný vkus dávného umělce? "Částečně se asi přizpůsobil tvaru krevelu, ale možná opravdu chtěl vyrobit štíhlou ženu. Těžko říct."

Odborníci z brněnského Archeologického ústavu Akademie věd ČR pod vedením zkušeného archeologa Bohuslava Klímy před šedesáti lety zkoumali sídliště lovců mamutů na vrchu Landek v katastru Petřkovic. Odtud název díla.

S nálezy byli spokojeni, ale pořád scházelo něco, nad čím by užasli. Vše se změnilo 14. července, když Vilém Gebauer čistil mamutí stoličku a všiml si, že pod ní leží kus červeného kamene.

Po dalším čištění byli archeologové ohromeni. V ruce drželi umělecký výtvor starý mnoho tisíc let. "Podle nových zkoumání byla Petřkovická venuše vyrobena před 26 až 27 tisíci let," upřesnil Svoboda.

Společně s dalšími nálezy skončila soška v brněnském sejfu. "Bylo by možné ji nastálo vystavit, ale musela by mít speciální vitrínu a také by to nebylo ideální kvůli bezpečnosti. Všichni by věděli, kde leží," vysvětlil Svoboda.

Petřkovická venuše je jednou z mála štíhlých sošek svého druhu na světě.

Petřkovická venuše je jednou z mála štíhlých sošek svého druhu na světě.

Historická hodnota Petřkovické venuše je nevyčíslitelná.

Historická hodnota Petřkovické venuše je nevyčíslitelná.

Hodnota sošky je odhadována na padesát milionů eur, přepočteno na koruny přibližně miliarda a čtvrt. "Historická hodnota je však nevyčíslitelná," řekla ředitelka Ostravského muzea Jiřina Kábrtová.

Do Ostravy se Venuše podívala v letech 2002, 2009 a naposledy na jeden den v květnu 2011. Vždy byl o prohlídku jen 46 milimetrů vysoké sošky obrovský zájem. Primátor Petr Kajnar dokonce vyjádřil přání, aby památka zůstala natrvalo v Ostravě.

"Je nesmyslné, aby se exponáty vracely do místa nálezu. To by z Britského muzea mnoho nezůstalo," konstatoval brněnský archeolog Svoboda.

Přidala se i Kábrtová. "Víte co? Kdyby soška ležela stále v Ostravě, nebyla by tak vzácná. Takto ji přepravujeme v doprovodu policie, ostře hlídaná je i její vitrína, prostě je to pro celý Moravskoslezský kraj vzácnost."

Rodící se rozepře nakonec skončila kompromisem, že Brno poskytne Ostravě Venuši, kdykoliv o to požádá, musí jen splnit bezpečnostní požadavky.

"Jistě, kdyby Venuše zůstala v Ostravě, bylo by to ideální, ale konečnou dohodu považujeme za rozumnou," uvedla náměstkyně primátora Simona Piperková.

A ředitelka Kábrtová už spřádá plány na podzimní výstavu poněkud letité dámy z Petřkovic. Výročí objevu sošky nechce jen tak přejít. "Šedesát let už se z Venuše těšíme, to je dost dobrý důvod pro její opětovné vystavení. Předběžně počítáme s 28. říjnem," prozradila Jiřina Kábrtová.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.