Redakce MF DNES hejtmanovi před více než týdnem zaslala deset jednoduchých otázek. Jejich zodpovězením mohl politik, který v současnosti kandiduje za ČSSD do Senátu, lehce vysvětlit, že je ve financování stavby vše křišťálově čisté. (čtěte také zde).
Otázky pro hejtmanaCo v Ludvíkově stavíte, k čemu bude stavba sloužit? Kdy jste se stavbou začal a kdy bude dokončena? Kolik peněz hodláte do stavby investovat? Kolik peněz jste už do stavby investoval? Jakým způsobem stavbu financujete? Udával jste na svých přiznáních veškeré finance vaší rodiny, nebo jen jejich část? Kde všude jste po odchodu z ministerstva zemědělství pracoval, jaké jste tam měl příjmy? V jakých řádech se pohybují roční příjmy vaší manželky? Na co budete hosty lákat? |
Hejtman ale ani po urgencích neodpověděl - jediná reakce, která z krajského úřadu přišla, byla zpráva jeho mluvčí Šárky Vlčkové, která napsala: "Mám za to, že jste si na požadované otázky již sám odpověděl ve svém článku."
Že hejtman Jaroslav Palas na otázky týkající se financování výstavby penzionu neodpověděl, jen umocňuje jejich důležitost.
Podle informací, které se podařilo redakci MF DNES získat, měl hejtman na shromáždění několika desítek milionů korun jen necelých devět let, v roce 1999 totiž vydal většinu úspor za koupi domu.
Zákony zřejmě Jaroslav Palas považuje občas za něco, co lze bez potíží porušovat.
Veřejnost to mohla zaznamenat například v okamžiku, kdy jako krajský hejtman prosadil proplácení zdravotnických poplatků, ačkoliv tím byl jednoznačně nejen porušen zákon, ale byly tím znevýhodněny i stovky lékařů a lékárníků.
Nebylo to však poprvé, kdy bývalý zákonodárce zrovna zákony nectil. Jaroslav Palas byl poslancem parlamentu od roku 1992 až do roku 2004, mezi lety 2002-2005 pak byl ministrem zemědělství.
A v obou těchto pozicích měl pravidelně odevzdávat přiznání majetku a příjmů. "Od pana Palase tady mám přiznání za roky 1999, 2001, 2002 a 2003, za ostatní roky pan poslanec tato přiznání neodevzdal," řekla MF DNES Hana Šedivá z kanceláře Senátu, která poslanecká přiznání do roku 2006 archivuje.
"Ve zbývajících letech pan poslanec tato přiznání nepodal, což sice odporuje zákonu, ale nebyly za to žádné sankce," dodala Šedivá.
V podaných přiznáních Jaroslav Palas konstatuje "... v roce 1999 nabytí rodinného domu se zubní ordinací, který jsem nabyl společně s MUDr. Jiřinou Palasovou, manželkou formou výstavby v nákladu 4,2 milionu korun. Objekt jsme financovali: - z úvěru, - z výtěžku zubní ordinace manželky, - z vlastních úspor, - z prodeje nemovitosti", za rok 2002 a 2003 (v roce 2001 přiznání neodevzdal) pak přiznává příjmy plynoucí z funkce předsedy Pozemkového fondu přesahující sto tisíc korun.
V dalších letech už Jaroslav Palas žádné vedlejší příjmy nepřiznává, mohl tedy šetřit jen z poslaneckého, případně ministerského platu, ke kterému mohl přidat příjmy své manželky.
Že by ale od roku 2000 do roku 2008, kdy už byla zahájena stavba objektu v Ludvíkově, který Jaroslav Palas označuje jako penzion, našetřil spolu se svou manželkou několik desítek milionů korun, se nejeví jako příliš pravděpodobné.
Zvláště pak proto, že po koupi domu za 4,2 milionu, který si manželé Palasovi pořídili i na úvěr v roce 1999, zřejmě nebyly jejich úspory příliš velké.
Na financování stavby v Ludvíkově se měla podílet i manželka hejtmana Jiřina Palasová, působící jako zubařka v Krnově. Zda byla schopna vydělat desítky milionů korun, je spíše nejisté, tržby ordinací se pohybují okolo dvou milionů korun ročně. Kde vzal hejtman peníze, tedy stále není jasné.
