Už příští týden vyjedou Chinaski na turné v americkém stylu, se kterým jim pomáhá spolupracovník světových hudebních hvězd Simon Sidi. Podle nálady v jejich malé pražské zkušebně to však nevypadá, že by se zrovna tahle kapela za pár dnů chystala hrát v šesti halách napříč republikou.
Pod dohledem Mafie a Pink
Místnost je plná nástrojů, kabelů a muzikantů a má atmosféru, i když na zdech tu nevisí plakáty hudebních hrdinů, ale třeba aktuálního pokračování počítačové hry Mafia. Jen nad bicími je k vidění zpěvačka Pink, která Chinaski do toho kolotoče, který vypukne 28. září v Pardubicích, přivedla. "Kluci přišli z jejího pražského koncertu úplně nadšení a začali jsme shánět kontakt na lidi, kteří jí show připravovali," vysvětluje zpěvák Michal Malátný.
Chinaski jsou právě uprostřed nacvičování akustické části koncertu a dohromady dávají písničku Šatna. Hledají způsob, jak ji správně vygradovat, kdy přidat smyčce a kde se opřít do kytar, aby to "nanananá" v refrénu vyznělo a zpívala ho s nimi asi nejlépe úplně celá hala.
"Teď už fakt naposled a musím na cigáro," říká po několika desítkách minut, pokusů a variant Michal Malátný. Během pauzy potom vysvětluje, jak to vlastně bude na koncertech vypadat. Celá kapela se těší hlavně na speciální pódium, které se pro ni vyrábí v Ostravě. Vybraní fanoušci a výherci soutěží totiž budou díky jeho konstrukci stát s Chinaski přímo na scéně a sledovat koncert z pohledu hudebníků.
O repertoáru už je skoro jasno, ostatně musí být. Podle nahrávky celého vystoupení ze zkušebny totiž Simon Sidi režíruje finální, neměnnou podobu večera. Kromě písniček z nové desky Není na co čekat kapela vybírá i z řady svých rádiových hitů. "Třeba Dlouhej kouř bych už nejradši nehrál, ale to neprojde. Když jdu na koncert svojí oblíbený kapely, tak chci taky slyšet její nejznámější věci," přiznává Malátný, když sestupujeme zpátky do zkušebny.
Pořádně hlučná Kérka
Je evidentní, že akustického hraní mají všichni za dnešní den až nad hlavu. "Nechcete někdo špunty do uší?" nabízí baskytarista Ondřej Škoch a je jasné, že dosud osiřelá bicí souprava, za kterou usedá Ota Petřina, se dostane ke slovu. "Dáme Kérku, ne?" navrhuje bubeník zbytku kapely a Chinaski za chvíli skutečně spustí patrně nejhlučnější skladbu ze svého nejnovějšího materiálu.
Přímou, jednoduchou a hlasitou rockovou písničku si užívají stejně jako fakt, že místo chytlavých melodií a středního tempa, kterými se jejich kapela proslavila, do svých nástrojů chvíli mohou řezat jako malí kluci.
Slova Michala Malátného o tom, že Chinaski proměnila a znovu stmelila právě tahle zkušebna, kterou si po letech bez přístřeší (tu starou jim vzala povodeň) pořídili, jsou při tom pohledu a poslechu hned srozumitelnější.
Jak bude velikášské turné jedné z našich nejpopulárnějších kapel vypadat ve skutečnosti, se z pár hodin na zkoušce odhadnout nedá. Ale jedno je jasné: Chinaski do něj jdou s vervou a značnou chutí.
