Kunínský zámek, který v dubnové anketě iDNES.cz a MF DNES o nejkrásnější památku postoupil do celonárodního finále a nakonec skončil na nečekaném pátém místě, se snaží lidem přiblížit dávné časy. Tentokrát se v rámci historického dne uskutečnila rekonstrukce bitvy nazvaná O vypálení Nového Jičína roku 1427 Janem Tovačovským z Cimburka.
Vojska nastupují na bitevní pole, nervozita stoupá.
"Ve velkolepé historické fresce vystoupilo na 150 šermířů a dalších účinkujících," uvedl kastelán Jaroslav Zezulčík. Dobývání hradeb a mnoho soubojů mezi husity a křižáky sledovaly davy lidí. "Už jsme byli vloni na velké bitvě v Novém Jičíně, která se nám moc líbila. Tak jsme přijeli i tady. Bitva vypadala jako doopravdy," pochvaloval si třináctiletý Lukáš Kubeša.
Po dávné řeži zůstalo na bojišti mnoho padlých.
Konec bitvy předznamenalo triumfální gesto.
Nemylte se. I bitva "naoko" hodně bolí.
Rekonstrukce bitvy však nebyla jedinou atrakcí slunečného odpoledne. Například hodinu před vypuknutím válečné potyčky zahájil čestný host kunínských slavností, hrabě Antonín Bořek-Dohalský, výstavu nazvanou Šlechta ve službách Masarykovy republiky. Expozice mapuje postoje a osudy českých šlechtických rodů v dobách okupace a poválečných let.
V rekonstrukci bitvy nechybělo dobývání hradeb.
Účastníci bitvy se rozhodně nijak nešetřili.
"Jedná se o nepříliš známou problematiku českých moderních dějin, kdy je šlechta pokládána automaticky za odpůrkyni republikánského státního zřízení. Přesto v jejích řadách nalezneme několik osobností, například bratři Antonín, František a Zdeněk Bořek-Dohalští, Jindřich Kolowrat-Krakovský, Max Lobkowicz či František Schwarzenberg, které vázal respekt k prezidentu Masarykovi a jež dokázaly nalézt své místo v rámci demokratických pořádků meziválečného Československa," uvedl kastelán.
Na rekonstrukci středověké řeže byly zvědavy davy lidí.
Zámek v Kuníně prožíval nejlepší léta na začátku 19. století, kdy zde hraběnka Marie Walburga založila věhlasný vzdělávací ústav. vědomosti v Kuníně získával například i mladý František Palacký, rodák z nedalekých Hodslavic.
Bitevní emoce prostě nelze skrýt.
Snaha zvítězit byla vskutku nefalšovaná.
Úpadek začal po druhé světové válce. Objekt připadl zemědělskému podniku, který zde zřídil ubytovnu. Objekt chátral a v 90. letech minulého století byl zralý na demolici. Naštěstí památku získala do vlastnictví obec Kunín a za pomoci mnohamilionových dotací se zámku podařilo vrátit někdejší lesk. barokní skvost nezničila ani katastrofální povodeň v červnu 2009, což se podařilo díky mnoha brigádníkům a dalším nadšencům, jenž následky pohromy zlikvidovali v rekordní době.
