Přes sto dvoučlenných týmů mělo pokořit Emu s padesátilitrovým sudem plným piva na zádech. "Mrzí nás to, ale nebudeme riskovat zdraví účastníků. Organizátoři narychlo hledají náhradní trasu," řekl mluvčí Radegastu Jiří Mareček.
Zalesněná dominanta Ostravy, která patří k oblíbeným turistickým cílům, je totiž podle majitele pozemků pod haldou, firmy RPG RE Land, nebezpečná. Už na problém upozornila město a staré tabule informující o vstupu na vlastní nebezpečí nyní nahrazuje cedulemi s nápisem "Vstup zakázán".
Halda Ema na archivním snímku z roku 1962.
"Halda je nebezpečná. V podzemí stále hoří uhlí a na povrch mohou vyvěrat nebezpečné plyny, proto tam nemůžeme dovolit nekontrolovatelný pohyb osob," zdůvodnil postup firmy RPG její mluvčí Petr Handl.
Ačkoli je na Emě situace už léta stejná, podle Handla se vlastník rozhodl zakázat tam vstup až poté, co dostal výsledky analýzy rizik od společnosti Diamo. "Dřív neexistoval žádný doklad popisující rizika. Teď máme černé na bílém, že Ema je nebezpečná amy nechceme riskovat zdraví lidí," vysvětlil Handl.
Nejvyšší ostravská halda Ema, ze které je možný ojedinělý pohled na panorama města. foto: Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz
Náhlý zákaz vstupu na haldu však zaskočil mnoho Ostravanů - od turistů, přes průvodce až po odborníky ze společnosti, která analýzu rizik dělala. "Ema není nebezpečná. Někdo asi špatně pochopil výsledky analýzy," domnívá se Petr Jelínek z firmy Diamo.
Podle některých lidí chce RPG na haldě vydělat peníze
Podle některých lidí mohou být unikající plyny jen zástupným problémem, který má zakrýt snahu vytěžit z lukrativního území peníze. Doutnající halda Ema totiž patří k dominantám a vyhledávaným atrakcím Ostravy.
Její část kvůli termickým procesům v podzemí ani v zimě nezamrzá a vyskytují se tam rostliny typické pro teplejší podnebí. Ale nejlákavější odměnou pro tisíce lidí, kteří si každoročně vyšlápnou do zalesněného kopce, je neopakovatelný výhled na město. Tedy byl.
K lidem, kteří nesou zákaz vstupu na Emu velmi nelibě, patří například předseda moravskoslezské organizace Českého klubu turistů Břetislav Boháč. A netají se tím, že příliš nevěří argumentům vlastníka. Domnívá se, že zmíněné obavy z úniku plynu mají jen zakrýt jiné úmysly vlastníka s nevyužitým lukrativním pozemkem.
Kouřící ostravská halda Ema patří k vyhledávaným turistickým atrakcím. foto: Wikipedia Commons - Radek Bartoš
Jeho názoru nahrává i zájem společnosti RPG haldu pronajmout městu. Naznačila totiž ochotu k takovému jednání v dopise adresovaném kanceláři primátora.
Handl se o podmínkách pronájmu v úterý odmítl bavit s tím, že je to předčasné. "My nechceme Ostravu připravit o atrakci. Po prázdninách svoláme setkání všech, co mají k území co říci, a budeme hledat možnosti dlouhodobého využití dané lokality za podmínek, které zaručí bezpečnost lidem," uvedl.
Termická činnost se týká jen malého kousku haldy
Primátor města Petr Kajnar ujistil, že město má o jednání zájem. Mnozí Ostravané ale chtějí, ať se uskuteční hned, aby mohli chodit na haldu ještě letos v létě. "Když je v Itálii přístupná činná sopka Vesuv, proč bychom nemohli chodit na Emu?" nechápe Boháč,
Ten si na kopci hrával už jako dítě v 60. letech, tedy v době, kdy tam doly vršily kámen s příměsí uhlí. "I tehdy halda hořela, ale nikdy se nikomu nic nestalo. Ani později, když se Ema stala vyhledávaným cílem turistů," líčí Bednář.
Klub českých turistů na haldě před pár lety vyznačil žlutou turistickou trasu. Obnovit ji ale nesměl, padly i plány na stavbu rozhledny a naučná stezka po stopách hornictví vede pod haldou. Proti rozvoji turismu je Obvodní báňský úřad.
"Odval, v němž hoří uhlí, není přesně to, co bychom měli nabízet turistům. Existuje nebezpečí, že zplodiny mohou stoupat na povrch. A protože nikdo neví, jaké množství uhlí v haldě je a jak dlouho bude ještě hořet, nesouhlasíme s jejím zpřístupněním," vysvětluje předseda Obvodního báňského úřadu v Ostravě Libor Hroch.
Petr Jelínek z firmy Diamo považuje obavy za přehnané. "Termická činnost je jen v malém a jasně viditelném prostoru, neboť na rozdíl od okolí je toto místo bez vegetace. Je jí postižena jen nepatrná část haldy, 0,2 z celkových 28 hektarů. Stačí tedy turistickou trasu mírně odklonit," říká.
