Chráněným dílnám hrozí zánik. Postižení budou sedět doma a polykat léky

Jako na cestě zpět do "středověku" se cítí pracovníci a klienti sociálně terapeutické dílny v Novém Jičíně. Od státu dostanou jen desetinu toho, o co žádali. Hrozí tak, že skončí a psychicky postižení lidé zase začnou užívat léky a budou sedět jen u televize. Podobné problémy mají také azylové domy.

Terapeutickým dílnám pro mentálně postižené provozovanými Slezskou diakonií hrozí zánik. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Prosklené dveře zaklapnou. Do nepříliš dlouhé chodby s několika třídami vcházíme s Gabrielou Lhotskou, vedoucí sociálně terapeutických dílen Effatha v Novém Jičíně. Mezi lavicemi stojí devětačtyřicetiletý muž a srdečně ji zdraví: "Ahoj, Gábinko." Jeho devětašedesátiletá kamarádka mezitím nadšeně vyskočí ze židle: "Od rána jsem tě neviděla. Myslela jsem, že tu nejsi." Petr a Dáša.

Slezská diakonie

Nestátní nezisková organizace, která poskytuje služby v sociální oblasti. V Moravskoslezském kraji působí již více než dvacet let. Její cílovou skupinou jsou lidé s postižením, senioři, lidé bez domova a všichni ti, kteří se dostali do těžkých životních situací.

Oba jsou mentálně postižení. Tady v dílně pletou košíky, vyšívají, vyrábějí svíčky, mýdla nebo květináče. Důležité je, že nesedí doma u televize, nenudí se, nemají deprese, a nemusí proto brát léky.

Diakonie má finanční problémy

"Daří se mi. Podívej, košík už je skoro hotový," ukazuje devětačtyřicetiletý Petr. Říká, že se mu tu líbí a usmívá se. "Připravují se tu na zaměstnání. Díky sociálně terapeutickým dílnám můžou dokázat, že něco umí. Svedou věci, se kterými mívají problémy i zdraví lidé," vysvětluje Gabriela Lhotská.

"A teď si představte, že jednou ráno vstanou a zjistí, že už nemají kam jít. Místo, aby se rozvíjeli, budou sedět doma a brát léky proti depresím," popisuje Lhotská a dobře přitom ví, proč.

Slezská diakonie, pod kterou novojičínská dílna spadá, má finanční problémy. "Kvůli sníženým státním dotacím a ukončeným individuálním projektům Moravskoslezského kraje, pravděpodobně omezíme některé služby," potvrzuje mluvčí organizace Soňa Kantorová.

Po prvním kole dotačního řízení chybí totiž Slezské diakonii zhruba pětačtyřicet milionů korun. Například sociálně terapeutická dílna Effatha požádala ministerstvo práce a sociálních věcí podobně jako loni o dva a půl milionu korun. Od státu však dostane jen desetinu. Peníze chybí i v azylových domech a nízkoprahových centrech. "Nemůžeme vyloučit, že je zavřeme," říká Soňa Kantorová.

Ministerstvo se brání. Říká, že peníze nemá. "Slezskou diakonii poslední tři roky velmi štědře financovala Evropská unie. Letos ji dotuje stát, jehož finance jsou omezené," vysvětluje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Táňa Švrčková. Uvádí, že pokud chce organizace více peněz, měla by se obrátit na moravskoslezský krajský úřad, nadace a úřady práce. "Může využít veřejné rozpočty, zejména ten krajský a obecní," říká Švrčková.

Letošní kritickou situaci se asi vyřešit nepodaří

Moravskoslezský kraj již zvažuje, že vytvoří nový projekt a pokusí se získat peníze od státu, aby podpořil sociální služby v regionu. Ovšem má to háček. "I kdybychom peníze na projekt získali, potrvá to dlouho, takže se tím v žádném případě nevyřeší kritická situace v letošním roce," reaguje mluvčí moravskoslezského kraje Šárka Vlčková.

Sociálně terapeutickou dílnu v Novém Jičíně, a nejen ji, proto čekají špatné časy. "Vysvětlete klientům, že někteří z nich už sem nemůžou přijít. Celou dobu bojujeme, aby se postižení lidé měli lépe, a teď je necháme sedět doma," dodává nešťastně Gabriela Lhotská.