Diskuse ve Sněmovně byla tvrdá. Padaly stovky argumentů. Mají průmyslové podniky dál platit za každou tunu škodlivin vypuštěnou do ovzduší? Podle jedněch je to motivuje k ekologickým opatřením. Podle jiných to lidem v kraji zkomplikuje život - poplatkem zatížené teplárny zvednou ceny za teplo, vzroste nezaměstnanost.
"Co mě přesvědčilo? To, že tady žiju a dýchám to," říká poslankyně a starostka Velké Polomi Ludmila Bubeníková. Zrušení poplatků řekla ne.
Byla jedním ze tří moravskoslezských poslanců, kteří se zrušením poplatků nesouhlasili. "Je nutné, aby průmysl nesl odpovědnost za poškozování životního prostředí. Na severu Moravy a ve Slezsku to vnímáme velmi citlivě," odůvodnil své ne další z trojlístku poslanců Jiří Rusnok.
Poplatky nehrají zásadní roli, říká poslankyně
Více než dvojnásobek poslanců z kraje má však jiný názor. Poplatky za znečišťování podle nich nemají význam. "Usoudila jsem, že poplatky nic neřeší. Tím, že je budeme zvyšovat, se ovzduší nezlepší. Hlasovala jsem pro zákon, který snižuje limity a zvyšuje kontroly. Poplatky nehrají zásadní roli," komentovala poslankyně Kateřina Konečná.
Tak vypadá inverze nad Ostravskem při pohledu z beskydské Lysé hory.
Spolu s ní tak hlasoval celý poslanecký klub komunistů. Ale také část sociálních a občanských demokratů. Výsledkem je postupné zrušení poplatků za znečišťování ovzduší.
Od roku 2016 nebudou podniky platit za emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku a těkavých organických látek. Od roku 2022 pak ani za prach. Původní návrh zákona přitom počítal s postupným zvyšováním poplatků.
Jde o velké peníze. Podle informací krajského úřadu, který firmám poplatky vyměřuje, jen Třinecké železárny za rok 2010 za znečištění ovzduší zaplatily 46,8 milionu korun. ArcelorMittal 32,9 milionu a například Biocel Paskov zhruba 1,5 milionu korun.
O poslaneckém rozhodnutí jednal krajský výbor ČSSD
Část moravskoslezských poslanců se hlasování o zákonu o ochraně ovzduší nezúčastnila, protože byla v Bukovci na Frýdecko-Místecku na posledním rozloučení se zesnulým poslancem Petrem Jalowiczorem. "Jeli jsme tam celá delegace. Tak, jak hlasování o zákoně dopadlo, jsem si nepředstavoval," říká poslanec Lubomír Zaorálek. Hned v pondělí se v Ostravě proto sešel krajský výkonný výbor sociálních demokratů.
"Podniky musejí platit za to, že znečišťují. Argument, že investují, neobstojí. Vyzvali jsme senátory, aby odmítli tento pozměňovací návrh. Naše stanovisko je jednomyslné," říká Zaorálek.
Krajský úřad změnu hodnotí jako unáhlenou
A chce přesvědčit také ostatní poslance. Za nimi se v nejbližší době vydá i krajský náměstek Miroslav Novák. Krajský úřad vnímá rozhodnutí poslanců jako unáhlené a nepromyšlené. "Krok Poslanecké sněmovny vrací kraj v řešení ochrany ovzduší o několik let zpět," říká jeho mluvčí Šárka Vlčková.
Jedna z účastnic akce Rouška pro Ostravu (17. prosince 2010)
Podle jednotlivých poslanců bylo rozhodování těžké. "Je opravdu těžké na jednu misku vah dát případnou nezaměstnanost a na druhou životní prostředí. Vybrala jsem si životní prostředí, ale nezatracuji ani ostatní kolegy, kteří se rozhodli jinak," přiznala poslankyně Ludmila Bubeníková.
Ti, kteří naopak hlasovali pro zrušení poplatků, argumentují i tím, že do roku 2022 je daleko. "Předchozí zákon o ochraně ovzduší vznikl v roce 2002 a za deset let se dvacetkrát měnil. Nevíme, kdo bude za deset let ve Sněmovně sedět a zda se nerozhodne poplatky zase ponechat," uzavřela Kateřina Konečná.
Průmyslníci poukazují na Polsko, kde panují volnější poměry
Lidé z průmyslu rozhodnutí vítají. "Signály firem jsou jednoznačné. Jak mají uspět na trhu, když mají na polské straně v bezprostřední blízkosti takovou konkurenci? Poláci mají dvojnásobné limity pro znečištění. Téměř se s námi o tom nechtějí bavit, dobře vědí, jakou mají konkurenční výhodu. A my nemáme alternativu za hutnictví a navázaný zpracovatelský průmysl," popsal místopředseda představenstva krajské hospodářské komory Pavel Bartoš.
Pohled na Ostravu zahalenou do smogu
Podle mluvčí ArcelorMittalu Věry Breiové má stát spoustu nástrojů, jak snížit vypouštění škodlivin. "Platné emisní limity patří k nejpřísnějším v Unii. Jsme tlačeni k investicím do nejlepších technologií. Bude méně emisních povolenek a budou se prodávat v aukci, což zvýší jejich cenu. Odtud může stát čerpat peníze do fondu životního prostředí," uvádí Breiová.
Poplatky pro ArcelorMittal motivující nejsou. "Plníme emisní limity a ještě za to platíme desítky milionů," dodává Breiová.
Ekologové: Podniky nebude nic nutit ke snížení škodlivin
Ekologové se bojí, že když průmyslové podniky, které v kraji vydělávají miliardy, nebudou platit za každou tunu vypuštěných škodlivin, nebude je nic nutit ke snížení množství vypouštěných jedů do ovzduší na nejnižší možnou míru, třeba i pod emisní limity.
Považujete postupné zrušení poplatků za znečištění ovzduší za správné?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 7. března 2012. Anketa je uzavřena.
"Poplatky představovaly motivaci, aby velcí znečišťovatelé raději investovali do nových technologií, než soustavně odváděli státu peníze na poplatcích. Navíc představovaly jen zlomek financí, kterými lze vyčíslit dopad znečištění na životní prostředí," komentovala Vendula Krčmářová z ostravské pobočky sdružení Arnika.
Proti rozhodnutí poslanců vystoupila i Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR. "V uplynulém roce se zvětšila rozloha území, kde byly naměřeny nadlimitní koncentrace znečištění, i počty dnů jejich trvání. Průmyslové znečištění ovzduší začíná být u nás nejvážnější hrozbou životnímu prostředí," varuje předseda komise Radim Šrám. Hlasování poslanců označuje za nepřijatelné a zcela v rozporu s dosavadním vývojem ochrany životního prostředí u nás.
