Olomoučtí studenti budou protestovat 28. února. První akci pod heslem Řekněme své ne školské reformě! zahájí už odpoledne na nádvoří fakulty.
"Půjde o shromáždění nespokojených studentů, kteří se pak přesunou přímo do auly fakulty, kde se v sedmnáct hodin uskuteční rozhlasový Speciál Martina Veselovského. Zúčastnit se bude moci kdokoliv z publika, dotazům bude čelit náměstek ministra pro výzkum a vysoké školy Ivan Wilhelm, děkan FF UP Jiří Lach a rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek," uvedl mluvčí iniciativy Olomouc za svobodné VŠ Ondřej Čížek.
Univerzitu pak budou studenti symbolicky chránit noční okupací auly pod názvem Vám univerzity nedáme! "Budeme střežit univerzitu před politickými zloději. Ve středu ráno se vydáme do Prahy, kde se zapojíme do protestního pochodu," doplnil Čížek.
Olomoucká iniciativa vznikla 16. února. Hlavní organizační skupina je složena ze studentů a zaměstnanců UP. Studenti odmítají návrhy ministerstva, podle nichž by mělo být sníženo jejich zastoupení v akademických senátech. Univerzita by podle kritiků reformy ztratila nezávislost a stala by se podřízenou aktuální politické moci či jiným mocenským skupinám.
Školné uvrhne na studenty dluhy, kritizuje reformy iniciativa
"Nechceme se stát studenty-zákazníky, na které plánované zavedení školného uvrhne pouze dluhy," uvádí zástupci iniciativy. Vzdělání se podle nich nesmí stát nástrojem byznysu. Proti chystaným reformám se nedávno postavily například i akademické senáty filozofické či lékařské fakulty olomoucké univerzity.
Do protestního týdne se od pondělí zapojí 18 veřejných a státních škol z osmi měst. Smyslem protestů je přimět vládu, aby neschvalovala návrhy dvou reformních zákonů o vysokých školách a vrátila je ministrovi školství Josefu Dobešovi k přepracování.
Kabinet by měl materiál projednávat v březnu, reformy minulý týden podpořil premiér Petr Nečas. Studentům a většině akademické obce se nelíbí zavedení školného, změny v pravomocích akademických orgánů a bojí se i zásahů komerční sféry.
Reforma také počítá s takzvaným kontraktovým financováním, při němž by univerzity dostaly na několik let dopředu slíbený určitý objem peněz. Nově by se také školy měly orientovat buď na výzkum, vzdělávání nebo praktické uplatnění absolventů.
