Za loňský rok se ztráta soukromé Jesenické nemocnice vyšplhala ke dvaceti milionům korun, takže pokud nezíská finanční podporu, bude si muset pomoci sama. Tedy začít šetřit. Co by to v praxi znamenalo?
"Koncem měsíce rozdat 35 výpovědí a na konci roku uzavřít porodnici, novorozenecké a dětské oddělení, které vytváří největší ztrátu," nastínil ředitel nemocnice Jan Jedlička.
Jesenická nemocnice přitom už řadu let volá po takzvanému vícezdrojovému financování. To jediné by mohlo její rozhodnutí o uzavření vybraných oddělení zvrátit.
"Naše nemocnice je dlouhodobě silně diskriminována. Na rozdíl od jiných nemocnic chybí součinnost s Olomouckým krajem, ministerstvem zdravotnictví, zdravotními pojišťovnami i obcemi regionu," míní Jedlička.
Rodičky by musely do Krnova, Šumperku či Bruntálu
Toto soukromé čtyřoborové zdravotnické zařízení je na geograficky členitém a nepříliš dobře dostupném Jesenicku jediným lůžkovým nemocničním zařízením. Pokud skutečně zavře avizovaná oddělení, budou rodičky mířit do nejbližších nemocnic v Krnově, Šumperku či Bruntálu.
I Jedlička zatím věří, že to nebude nutné. "Jistě, jsme schopní toto rozhodnutí zvrátit, pokud se něco změní. Jsme ochotní s krajem, ministerstvem a pojišťovnami dál jednat. Chceme, aby ženy z Jesenicka mohly rodit u nás, ale nejsem ekonomický mág," konstatoval Jedlička s tím, že celý problém se táhne neúnosně dlouho.
"Pokud je plán nemocnice tak vážný, a ještě nám to potvrdí, budeme muset rychle svolat jednání za účasti všech ředitelů zdravotních pojišťoven," komentoval pak situaci náměstek hejtmana Michael Fischer.
Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod řekl, že pro ně je informace o plánovaném uzavření daných oddělení nová: "Budeme se jí zabývat a snažit se nalézt optimální zajištění péče pro jesenický region a s nemocnicí o něm ještě jednat."
Agel: O nemocnici zájem nemáme
Jedlička vidí řešení mimo jiné v uzavření individuálního smluvního vztahu se zdravotními pojišťovnami a také smlouvy s krajem o službách ve veřejném zájmu. "Jesenicko má totiž hned několik specifik, které jej řadí do kategorie znevýhodněných regionů," řekl Jedlička.
Olomoucký kraj podle něj na rozdíl od jiných tuzemských krajů nechce finančně nemocnici podpořit. "Jediná legální podpora je formou smlouvy o službách v obecném hospodářském zájmu podle norem Unie," míní ředitel.
Podle Fischera se naopak kraj snaží celou věc řešit. Už má k dispozici i analýzu hospodaření nemocnice. Před časem také požádal stát, aby nemocnici odkoupil zpět a poté ji převedl na kraj. Neúspěšně. Že by ji koupil majitel sousední Šumperské nemocnice, holding Agel, není pravděpodobné.
"O nemocnici v současné chvíli zájem nemáme. Jako provozovatel nemocnic v Šumperku, Šternberku, Přerově a Prostějově jsme nicméně připravení Olomouckému kraji v případném řešení této situace pomoci," dodala mluvčí Agelu Hana Szotkowská.
Ve zdravotnických kuloárech se přitom mluví o tom, že problémy hrozí v regionu i jedné z nemocnic provozovaných právě Agelem, a to té ve Šternberku. Všeobecná zdravotní pojišťovna totiž údajně kvůli úsporám počítá s možností, že s ní od ledna neuzavře novou pětiletou smlouvu na lůžkovou péči, což by v podstatě znamenalo zánik nemocnice (více čtěte zde).
