"Soud se rozhodl udělit trest ve spodní hranici trestní sazby," řekl soudce Jaroslav Málek. Uvedl, že pětašedesátiletá bývalá učitelka nebyla odsouzena za vraždu, ale trestný čin opilství. S tím se pojí i nižší trestní sazba.
Trestný čin opilstvíKdo se požitím nebo aplikací návykové látky přivede, byť i z nedbalosti, do stavu nepříčetnosti, v němž se dopustí činu jinak trestného, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let. Dopustí-li se však činu jinak trestného, na který zákon stanoví trest mírnější, bude potrestán tímto trestem mírnějším. Zdroj: Trestní zákoník |
Zatímco za vraždu by seniorce hrozilo od deseti do osmnácti let vězení, za trestný čin opilství to bylo tři až deset let. Nejnižší tříletý trest nemohla dostat s ohledem na to, že žena už byla jednou odsouzena k tříletému podmíněnému trestu, jenž jí udělil Okresní soud v Ostravě za to, že na konci loňského roku neúmyslně zapálila dům, v němž bydlela s rodinou.
Rozsudek završuje tragický příběh
Před soudem se rozvinul velmi smutný příběh. Pětašedesátiletá Špičková z Ostravy-Zábřehu celý život učila na základní škole, o dva roky starší manžel Jaroslav byl úspěšným inženýrem. S dcerou, jejím manželem i dětmi žili v domku.
Jenže poslední roky rodinu stíhala rána za ranou. Muži se značně zhoršila cukrovka, několikrát denně si píchal inzulin, přišel o prsty na noze. Ženě odhalili rakovinu, chodila na chemoterapii a prodělala onkologickou operaci. K završení všeho zlého v roce 2009 za záhadných okolností zemřela jejich dvaatřicetiletá dcera.
Už na konci minulého roku Špičková neúmyslně zapálila sklep, zeť a sousedé na poslední chvíli vynesli z domu děti i jejího manžela. Pak se zeť rozhodl i s dětmi odstěhovat.
"Uzavřeli jsme se do sebe, nepřijímali jsme žádné návštěvy. Bylo nám moc smutno," líčila žena se slzami v očích.
Justiční stráž přivádí Danuši Špičkovou do jednací síně Krajského soudu v Ostravě. (30. října 2012)
V osudnou Velikonoční neděli si ustlala v obývacím pokoji, ale manžel ji dvakrát vzbudil, aby šla spát k němu do ložnice v prvním patře. To odmítla a přemístila se do ložnice ve druhém patře domku.
Předtím si vzala dva prášky na spaní Stilnox, přičemž odpoledne s manželem vypili lahev vína a několik skleniček whisky.
V noci se vzbudila a scházela do přízemí. Na schodech našla ležícího a zakrváceného manžela. Nebylo to poprvé, už dříve několikrát spadl a zranil se.
"Asi ještě dýchal. Moc si na to nevzpomínám, ale řekla jsem jen, že té krve už bylo dost, v kuchyni vzala nůž a asi třikrát ho bodla. Pak jsem nůž schovala a šla spát," vypověděla na policii.
"V hloubi srdce mě tíží, že milovaný manžel už není mezi námi"
Ráno se pak vzbudila a manžela našla v přízemí na pohovce. Nehýbal se, nedýchal. Zavolala proto okamžitě sanitku.
Před soudem vypovídat odmítla, jen požádala o prostor pro krátké vyjádření. "V hloubi srdce mě tíží, že můj milovaný manžel už není mezi námi. Nikdy bych mu vědomě neublížila, žili jsme spolu dvaačtyřicet let, měli se rádi a podporovali se. Byl to můj životní partner a vzor," prohlásila zlomená žena při prvním stání u krajského soudu v úterý 30. října. Když soudce tehdy popisoval poslední roky soužití, plakala.
Po vyřčení rozsudku krajského soudu si nechala lhůtu na rozmyšlenou kvůli odvolání. Kromě pobytu za mřížemi, jejž by měla strávit ve věznici s ostrahou, jí soud nařídil také ochrannou protialkoholní léčbu.
