"Té slavnosti se zúčastnily desítky lidí. Do mikrofonu promluvil třeba Jan Sodomka, budoucí první ředitel Domu kultury Poklad, který se ale zpočátku jmenoval Klub pracujících Poruby," přibližuje porubský letopisec Jiří Lexa mírovou slavnost, která doprovodila položení základního kamene nové instituce.
Význam PokladuKulturní památka je umístěna v samotném srdci nejstarší porubské části, což přispělo k tomu, že je Poruba "městem ve městě". Hodnotná je i architektura kulturního domu, která kombinuje klasicistní principy, bruselský styl a prvky oficiálního dobového umění. |
Vznik kulturního domu přitom podle Lexy urychlila poznámka jednoho z nejmocnějších mužů konce 50. let, generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu Nikity Chruščova. Ten při návštěvě Ostravy v červenci 1957 zamířil i do Poruby a byl nadšen. Mimo jiné se ale podivil nad tím, že tak velké sídliště nemá kino a kulturní dům...
To však Porubané brzy napravili. 29. prosince 1961 se uskutečnilo slavnostní otevření nového kulturáku usazeného v srdci nejstarší porubské části a o pár let později začal fungovat i venkovní amfiteátr.
"Jako dítě jsem do kulturního domu chodila na maškarní bály nebo na představení loutkového divadla, později do tanečních, na plesy nebo třeba na festival Ekofilm, který měl v Porubě dlouhou tradici," vzpomíná Radana Zapletalová, která je dnes jednatelkou městské společnosti DK Poklad.
Poklad kdysi a v budoucnu |
A zatímco v dobách největší slávy, kdy tu zpívala Marie Rottrová, Věra Špinarová či třeba Jarek Nohavica, jehož tu při Folkovém kolotoči v březnu 1982 na pódium pozval Pepa Streichl, byl Poklad moderním zařízením se vším všudy, poslední dobou pustl.
Třeba podle Jiřího Lexy byla přitom pomyslným hřebíkem do rakve celé budovy privatizace z počátku 90. let, kdy provozovatel začal jednotlivé prostory pronajímat.
"Ve špatném stavu už bylo úplně všechno. Vzduchotechnika, vytápění, jevištní, audiovizuální nebo třeba osvětlovací technika, vše bylo po padesáti letech nepřetržitého provozu už hodně archaické, a tak jsme se rozhodli pro komplexní rekonstrukci," vysvětluje Radana Zapletalová.
Dnes byste tak kulturní dům našli zavřený a prázdný. Vybavení, které bude využito i po rekonstrukci, je ve skladech, a sídlo firmy DK Poklad funguje na porubské Hlavní třídě.
"Už jsme vysoutěžili zhotovitele stavby - sdružení firem Unistav, Ridera Stavební a Prominecon - podepsali smlouvu a nejpozději na začátku srpna by měla začít přestavba," zmiňuje jednatelka DK Poklad.
Podle architekta Davida Průši, který navrhl novou podobu památkově chráněné budovy, je rekonstrukce koncipovaná jako návrat k původnímu účelu stavby. Poklad se má opět stát domem kultury v plném rozsahu těchto slov.
"Návrh rekonstrukce a modernizace vychází z hlavní charakteristiky objektu, kterou je jeho urbanistický význam. Nová podoba domu má podpořit pravoúhlý systém blokové zástavby a jí vymezených ulic a umocnit monumentalitu Domu kultury Poklad, kterou 'dům' v současnosti postrádá," říká architekt.
Jak dodává, hlavní prostory domu, jako vstup či foyer s návazností na schodiště, by po přestavbě měly být větší a prosvětlenější než dnes, a to mimo jiné díky využití čistých materiálů a barev.
Konec opravy? Podle plánu v roce 2014. Rekonstrukce si vyžádá na 242 milionů, z nichž 150 dá město Ostrava z úvěru, který má u Evropské investiční banky.
