Pacient, kterého postihne zástava srdce, je v akutním ohrožení života - nedýchá, hrudník se nezvedá pravidelně. Nebije mu srdce, nehýbe se.
"V prvních chvílích po zástavě oběhu je častou srdeční aktivitou fibrilace komor, tedy takzvané 'míhání'. Srdce nepumpuje krev do těla a třese se," popsal mluvčí Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje Václav Ondra.
Jediný způsob, jak vrátit srdeční aktivitu zpět k normálu, aby pumpovalo krev do mozku a těla, je právě výboj podaný defibrilátorem.
Kde jsou defibrilátoryPoliklinika Denisovo nábř. Plzeň |
"Včasná defibrilace výrazně zvyšuje šanci na přežití. Pokud je provedena okamžitě po příhodě, udává se přežití až v 94 procentech případů. Defibrilace za 5 minut po zástavě oběhu znamená přežití v polovině případů a za 12 minut už klesá šance na přežití na 25 procent," vysvětlil Ondra.
Záchranáři v Plzeňském kraji proto rozjeli pilotní projekt veřejného přístupu k defibrilaci.
Jeho cílem je rozmístění automatizovaných externích defibrilátorů (AED) po kraji a to do lokalit vytipovaných pro častější výskyt náhlé srdeční zástavy, případně do míst, kde doba dojezdu záchranné služby pravděpodobně přesáhne pět minut.
Přístroje jsou umístěny například v budově krajského úřadu, v domovech pro seniory, u dobrovolných hasičů, v knihovně na Lochotíně či ve farní charitě ve Stříbře. Několik přístrojů také mají k dispozici strážníci v Plzni, Horská služba Šumava a pracovníci strážní služby Národního parku Šumava.
Všechna místa jsou označena speciálním zeleným logem a všude je také pracovník, který s přístrojem umí zacházet a v případě potřeby může provádět resuscitaci před příjezdem záchranné služby.
"Mluvící" přístroj zachránce sám navede
Obsluha je ale podle Ondry velmi snadná i pro laika. "Máme vyzkoušeno, že přístroj za telefonického vedení dispečerky záchranné služby dokáže obsloužit i osmileté dítě," podotkl.
Přístroj rozpozná srdeční aktivitu a laického zachránce vede v případě potřeby krok po kroku a to hlasitými hlasovými pokyny.
"Při volání na linku 155 si mobilní telefon přepněte na hlasitý odposlech. Dispečerka se bude informovat o zdravotním stavu postiženého a pokud zhodnotí nutnou přítomnost AED u pacienta, vysílá ještě během hovoru nejbližší posádku s lékařem na místo události. Rovněž ale také posílá na místo majitele přístroje, který je blízko a bude pokračovat v resuscitaci. Zachránce zůstává vždy u postiženého do doby, než přijde pomoc," vysvětlil Ondra.
Laické defibrilátory mají i kritiky
Jeden automatický defibrilátor stojí 30 až 70 tisíc korun. Krajská záchranná služba nakoupila asi osm těchto přístrojů. Další koupily jednotlivé instituce na své náklady a přístroje také vlastní. Podle Ondry je možné, že přístrojů bude v kraji ještě přibývat.
Veřejné defibrilátory už mají v Brně nebo v Ostravě, přístroje ale mají i své kritiky. Jejich využitím si není jist například Ondřej Franěk z pražské záchranky.
"Pozitivní je, že se lidé dozvědí o první pomoci i způsobu, jak defibrilátory používat. Plošné bombardování center měst defibrilátory je ale neefektivní," hodnotí Franěk.
"Lidem chvíli trvá, než pochopí, jak přístroj funguje, obzvlášť když jsou ve stresu. To zabere několik minut a do té doby už bude v centru města dávno záchranka," dodává.
