Ze slupky tvrdého vojevůdce se po prohlédnutí Laudonovy knihovny vyloupne takřka renesanční generálova osobnost.
Vzácné knihy, mapy či plány slavného maršála schraňuje Muzeum Novojičínska, ale už v září budou mít lidé možnost si nejvzácnější kousky prohlédnout na zámku v Kuníně.
Maršál Ernst Gideon Laudon Slavný rakouský vojevůdce se narodil v roce 1716 a zemřel v Novém Jičíně 14. července 1790. Vítězil v mnohých bitvách například s Pruskem, v roce 1789 u Bělehradu zastavil vpád Osmanské říše do Evropy. Dodnes je znám popěvek Generál Laudon jede přes vesnici a oblíbené kletí Himmel Laudon. |
Laudon tak opět alespoň symbolicky pojede přes vesnici, jak je známo z lidového popěvku.
"V Rakousku považovali mimořádnou Loudonovu knihovnu za ztracenou, ale dlouhá léta ležela v depozitáři hradu Bítov. Když Národní muzeum coby majitel knihovny muselo prostory vyklidit, tak ji nabídlo našemu muzeu," uvedl kastelán kunínského zámku a historik Jaroslav Zezulčík.
Hned také vysvětlil, proč používá jméno Loudon. "To je správně, takto se samotný vojevůdce psal a tak se nazývá i rodina, dnes žijící v Rakousku."
Laudon zahradníkem? I takový byl
Právě Nový Jičín má k vojevůdci hodně blízko. V jednom z domů na hlavním náměstí v roce 1790 zemřel, přičemž město, pokud získá dotaci, chystá na příští rok moderní Laudonovu expozici.
Ale už 7. září na zámku v Kuníně začne ojedinělá výstava největších ozdob vzácné maršálovy knihovny. Zezulčík se nyní stovkami knih a plánů probírá, vše pečlivě zaznamenává. A nestačí se divit, o co vše měl Laudon zájem.
"Nechybějí například knihy o zahradnictví, čemuž se generál rád a velmi úspěšně věnoval," uvedl Zezulčík.
Laudonovo duchovno |
Laudon neměl valného vzdělání, protože už v patnácti letech vstoupil jako kadet do armády. Ale svůj handicap záhy přinejmenším srovnal díky pilnému samostudiu.
Unikátní exponáty budou k vidění zřejmě naposledy
Snad nejvíce miloval plány slavných bitev. "Získal tak obrovský přehled, zřejmě i proto byl výjimečným stratégem," dodal Zezulčík.
Kastelán slibuje, že na zámku lidé spatří nikdy neviděné exponáty. Například obří plán slavné bitvy u Bělehradu nebo rukopisný plán Slezska z poloviny 18. století, který tvoří dvanáct plachet. A vzhledem k pořízení reprodukcí pak tyto originály stěží ještě někdo z laiků kdy uvidí.
