Ten dům s oprýskanou omítkou tu léta stál bez povšimnutí.
Teď se ale prázdný okál u cesty stává jedním ze symbolů plánované přehrady. Jako první ze staveb stojících na území navržené zátopy půjde brzy k zemi.
"Co nejdřív dokončíme vypořádání smluvního vztahu s demoliční firmou a předáme staveniště. Začít bourat by se mělo na konci tohoto týdne či na začátku příštího," potvrdil mluvčí Povodí Odry Čestmír Vlček.
Jak má nádrž vypadatZvažovalo se několik verzí, nakonec vláda souhlasila s menší variantou nádrže. Ta počítá se zalitím 38 domů. Mezi nimi je dvanáct rodinných domů, dvacet jedna chat, čtyři budovy sloužící k podnikání a jedna černá stavba. Nádrž by se podle Povodí Odry mohla začít stavět do roku 2020, vyžádá si několik miliard korun. |
Dům byl - stejně jako další dvě stavby, které se letos budou kvůli plánované nádrži také bourat - v poslední době prázdný. Majitelé ho pronajímali a nájemník se odstěhoval jinam. Při prodeji okálu tak vlastníci do smlouvy s Povodím Odry ani neprosazovali věcné břemeno, jež by jim umožnilo další užívání domu.
Žaloba napadá krajský rozvojový plán
Zástupci vedení obce, kteří bojují proti stavbě přehrady, vůči níž se vyslovili i místní obyvatelé v referendu, přitom bourání prvních domů označují za předčasné.
"Určitě je to předčasné, protože jsme se ani zdaleka nedostali do fáze, kdy budou vyřízeny všechny potřebné souhlasy - jako územní nebo stavební rozhodnutí," uvedl starosta Nových Heřminov Radek Sijka, podle kterého bouráním prvních domů Povodí Odry na představitele obce i místní lidi vyvíjí psychologický nátlak.
Jak také Sijka řekl, obec prostřednictvím svého právníka nedávno žalobou napadla platnost krajských Zásad územního rozvoje (ZÚR), což je strategický dokument, jenž na území Nových Heřminov počítá se vznikem přehrady. S ní ale nepočítá územní plán, jejž mají Nové Heřminovy už roky k dispozici.
Vykoupeno zatím devadesát procent pozemků
Zástupci obce jsou v prekérní situaci. Potřebují nový územní plán, a to i proto, že do něj musejí zakotvit pozemky, kde by si majitelé domů z území plánované zátopy postavili domy, zároveň do dokumentu ale kvůli výsledku referenda nemohou zavést přehradu.
Žlutou barvou je vyznačeno území, které by zalila původní varianta větší přehrady, červenou v současnosti plánovaná menší varianta.
Podle Vlčka by přitom obec měla pospíšit a územní plán dát do souladu s krajskými ZÚR co nejdřív, představitelé Nových Heřminov tvrdí, že na to mají čas do roku 2020. Jak Vlček uvedl, v tuto chvíli má Povodí Odry vykoupeno zhruba devadesát procent pozemků na území plánované přehrady.
"Množství vykoupených pozemků se do konce roku zřejmě ještě zvýší, ale už jen o jedno nebo dvě procenta," sdělil mluvčí Povodí Odry s tím, že už se rýsuje i bourání dalších domů v příštím roce.
Bude nové referendum?
Je přitom reálné, že Povodí Odry přistoupí i k vyvlastňování nemovitostí? "Zatím žádné takové úkony nezahajujeme, věříme, že se se všemi dohodneme," řekl Čestmír Vlček, podle něhož se rozhodování vlastníků domů odvíjí i od již zmíněného územního plánu, který jim v tuto chvíli nenabízí pozemky umožňující stavbu domů.
Jak už zmínili někteří obyvatelé obce, přáli by si nové referendum o přehradě. Obec ho však podle starosty vypsat nemůže, neboť se musí držet výsledku již proběhlého hlasování. "Referendum ale může iniciovat některý z občanů," upozornil Radek Sijka, který si myslí, že nové referendum by mělo sloužit pro otevření cesty pro výstavbu přehrady.
