Na mapě čistoty ovzduší v Česku byla v úterý Ostrava tím nejtmavším puntíkem. Stanice v Zábřehu zejména ráno a dopoledne hlásila enormní množství prachu v ovzduší.
Denní průměrná koncentrace v Zábřehu činila 173 mikrogramů na metr krychlový. Zákonný limit je 50 mikrogramů. Ale ani ostatní stanice nezůstaly pozadu. Nad limitem bylo třináct ze čtrnácti v kraji.
"Začíná zimní smogová sezona. Ranní teploty už klesají k nule, objevuje se inverze. Podle starších pravidel smogového regulačního systému se právě v říjnu vyhlašovaly smogové situace," komentoval start smogové sezony Libor Černikovský z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Do podobných dnů se podle předpovědi lidé v kraji budou budit i nadále.
"Rozptylové podmínky budou v noci a ráno mírně nepříznivé," uvádí meteorolog Roman Volný. Pro Ostravsko a Karvinsko to znamená celodenní potíže s prachem.
"Předpokládáme, že hodnoty průměrných čtyřiadvacetihodinových koncentrací budou převážně nadlimitní," říká předpověď znečištění ovzduší.
Spolu se začátkem smogové sezony se v integrovaném registru znečišťovatelů objevila nová čísla. Dokládají množství škodlivin, vypuštěných průmyslovými podniky minulý rok.
Ačkoliv hutě z Moravskoslezského kraje stále patří k největším producentům polétavého prachu či polycyklických aromatických uhlovodíků, ve srovnání s rokem 2011 jejich emise do ovzduší klesly.
Nejvíce prachu loni vypustila společnost ArcelorMittal, a to zhruba 440 tun. Třinecké železárny se drží v těsném závěsu, registr v jejich případě uvádí 430,3 vypuštěného polétavého prachu za rok 2012.
Třetí místo v kraji drží teplárna ArcelorMittal Energy Ostrava se 77 tunami. Následuje Třebovická elektrárna (72,4 tuny) a Kamenolom Jakubčovice (62,4 tuny).
Ve srovnání s rokem 2011 jde o zlepšení. Tehdy ostravská huť vypustila 505 tun prachu, třinecká zhruba 496 tun. V součtu je to tedy v případě těchto dvou gigantů o 130 tun méně.
"Důvodem je u nás tkaninový filtr na severní aglomeraci. Poprvé jel celý rok. Jsme na nejnižším čísle v historii," komentovala mluvčí ArcelorMittalu Barbora Černá Dvořáková.
Méně je i polycyklických aromatických uhlovodíků. Těch předloni do vzduchu vypustily nejvíce Třinecké železárny - 642 kilogramů. I loni byly první, avšak s 299 kilogramy.
Sdružení Arnika však připomíná, že u místních hutí například meziročně narostla produkce skleníkových plynů. Třinecké železárny jsou osmým a ArcelorMittal desátým největším českým producentem.
V případě polétavého prachu by mohl začít klesat i vliv domkařů. Kotle vyměňují po desítkách. Čtvrtá výzva kotlíkové dotace odstartovala v červenci, ministerstvo životního prostředí a kraj v ní nabízejí lidem 60 milionů.
"Žádost si momentálně podalo 997 domácností. Vyčerpáno je 50 milionů, něco přes deset milionů ještě zůstává," informoval Marek Bruštík z odboru životního prostředí krajského úřadu.
První tři výzvy pomohly k novému kotli 2 333 domácnostem.
"I v budoucnu chceme minimalizovat emise lokálních topenišť," ohlásil pokračování hejtman kraje Miroslav Novák.
Podle posledního sčítání lidu se totiž pevnými palivy topí ve více než 55 tisících domácností v kraji. A většina má zastaralý vysokoemisní kotel. Jaká bude letošní smogová sezona, však podle odborník závisí především na rozptylových podmínkách.