Ze tři čtvrtě miliardy korun, určených na výstavbu průmyslové zóny Barbora, se v nejbližších měsících příliš peněz neutratí. Kraj musí nejprve zajistit, aby mu pozemky v chystané zóně patřily. Nyní je vlastní hned několik subjektů.
"V současnosti je největším vlastníkem pozemků v připravované průmyslové zóně Barbora společnost RPG, další vlastní Diamo, Lesy ČR nebo pozemkový fond," vysvětluje krajská mluvčí Petra Špornová.
Zóny k dispoziciDukla - 39 ha* Pozn.: * v přípravě |
"Na prvním zasedání zastupitelstva v příštím roce se tato situace bude řešit, mělo by se jednat o uzavírání kupních smluv," dodala mluvčí.
"Důležitost této zóny pro zaměstnanost v kraji plně chápeme a jsme připraveni kraj v této aktivitě podpořit," řekl mluvčí společnosti RPG Petr Handl. "Jednání o možnostech realizace projektu probíhají, proto je nyní nebudeme komentovat," dodal.
Vlastní průmyslová zóna Nad Barborou, která by měla vzniknout v okolí stejnojmenné bývalé šachty, má vzniknout na několik etap.
Na několik etap se buduje i mošnovská průmyslová zóna, která je dalším kandidátem na příchod velkého strategického investora. I bez něj by zde ale v blízké budoucnosti mělo vzniknout několik stovek nových pracovních míst. O rozšiřování výroby totiž rozhodlo hned několik firem, které zde již působí.
Přijímat nové zaměstnance chce Cromodora i Behr
"Zaměstnávali jsme 200 lidí, ale kvůli plánům na rozšíření jsme už přijali padesát nových zaměstnanců, dalších padesát chceme přijmout v průběhu několika příštích měsíců," přiblížil plány firmy Cromodora, vyrábějící disky kol její generální ředitel René Hilscher.
Hned několik stovek lidí by chtěla v nejbližších letech přijmout také společnost Behr. I ona působí v automobilovém průmyslu, velkým automobilkám dodává chladiče, chladící moduly, kondenzátory, klimatizace, topení a podobně. Svou výrobu by chtěla výrazně rozšířit.
"Počet zaměstnanců v roce 2013 je 542, v další etapě se předpokládá nárůst na celkový počet cca 900 zaměstnanců," píše se v oznámení záměru rozšíření podniku podaného v rámci posuzování vlivu stavby na životní prostředí EIA s tím, že zahájení stavby firma předpokládá na jaře příštího roku.
Nová výrobní a skladovací hala by pak měla být dostavěna v říjnu roku 2014, plný náběh výroby v nových prostorách firma předpokládá podle údajů uvedených ve studii EIA na rok 2018.
Rozšíření výrobních prostor v mošnovské průmyslové zóně předpokládá i další tamní společnost, Plakor. S výrazným nárůstem počtu zaměstnanců ale nepočítá.
Na rozdíl od mošnovské průmyslové zóny, která je po napojení na síť vysokého napětí prakticky dobudována a z větších akcí ji čeká už jen výstavba železničního napojení, průmyslová zóna Barbora zatím existuje jen v plánech.
Stavba zóny by měla proběhnout v několika etapách. "Na tu první by mělo jít zhruba 250 milionů korun, za které by měla být vybudována základní infrastruktura," vysvětluje karvinská tisková mluvčí Šárka Swiderová.
V zóně by se postupně měly postavit jednotlivé komunikace, železniční vlečka, rozvody plynu, elektřiny, kanalizace i čistička odpadních vod, firmy by mohly využívat i teplovod. Součástí průmyslové zóny by měla být i spalovna komunálního odpadu, její budoucnost je ale kvůli neujasněnému financování nejasná.
V kraji je v současnosti šestnáct průmyslových zón s rozlohou nad deset hektarů, většina z nich je ale z velké části obsazena. Ve výstavbě je nyní téměř čtyřicetihektarový areál na místě bývalé šachty Dukla, jedná se i o téměř sto hektarech pro průmyslovou zónu v Třanovicích.
