Výrobci musí nainstalovat v jednotlivých výrobnách kamery s vysokým rozlišením a připojit je on-line k počítačům dozorových orgánů.
"Je to naprostý Kocourkov a nekompetentnost především celní správy," komentuje nejnovější požadavky na výrobce alkoholu jednatel společnosti Fleret Trade Petr Stromský.
"Pro naši firmu by to znamenalo v současné situaci náklad přibližně 800 tisíc korun a k tomu i poměrně rozsáhlé výkopové práce, abychom mohli natáhnout optický kabel, který by ty terabajty dat přenášel," přibližuje Stromský náklady, jaké by musela středně velká likérka vynaložit na splnění státem požadovaných povinností.
"Nás by nový systém stál 400 až 500 tisíc korun," přidává se jednatel společnosti Nela Drinks Jiří Gabrhelík. "Už jsem se bavil s ajťáky, jak se zařídit, abychom splnili požadavky celního ředitelství. Začali se smát, když jsem jim říkal, že budu potřebovat kamery s třicetinásobným přiblížením a jednotlivé záznamy budu muset uchovávat sedmdesát dnů. To podle mne nemají ani v bankách," dodal jednatel.
Starý kamerový systém můžeme vyhodit, zlobí se lihovarník
A času příliš není. Kdo chce vyrábět alkohol, musí mít kamery kontrolující celý výrobní provoz zapojeny do konce února. Podle Jiřího Gabrhelíka se jedná o šibeniční termín. Zákon totiž začal platit v prosinci a hotovo má být na konci tohoto měsíce. Kdo nebude sytém mít, nemůže vyrábět.
"My jsme loni namontovali kamerový systém s devíti kamerami za zhruba 150 tisíc korun, ten teď ale můžeme rovnou vyhodit, celníkům totiž nevyhovuje. K tomu novému budeme muset postavit klimatizovanou serverovnu, aby vůbec fungoval, a nejspíš také zaměstnat ajťáka, který by na to dohlížel, protože kamery musí fungovat bez přestávky. Prostě šílené náklady," dodal jednatel firmy z Dolního Žukova u Českého Těšína.
Se stejnými problémy se teď musí potýkat také další výrobci alkoholu. Někteří proto nevylučují ani propouštění zaměstnanců, pokud podmínky státu nedokážou splnit.
"O instalaci kamerového systému jsme doposud komunikovali s patnácti firmami, celkem by se to mělo týkat zhruba pětadvaceti společností," přiblížila rozsah dopadů nových požadavků v Moravskoslezském kraji mluvčí ostravského celního ředitelství Pavla Zdobnická.
"Víme, že majitelé dotčených firem nejsou se situací spokojeni, ale nejsme to my, kdo nastavil mantinely zákona. My jen hlídáme jeho dodržování," dodala.
Výhodnější bude ukrást flašku z obchodu, než z mé firmy
To si ale nemyslí Petr Stromský. "Oni sice zákon nevydali, ale vydali doporučení, které ten poprask vyvolalo," poukazuje na viníka problémů. "Zákon jasně říká, že rozsah opatření určí celní správa. Takže to muselo vyjít z tohoto úřadu," vysvětluje majitel frenštátské likérky Fleret.
O novém zákoně nechce téměř ani mluvit další z lihovarníků. "Je to absolutní chaos. Ve výsledku to dopadne tak, že raději půjdu ukrást flašku rumu do supermarketu, když mě o ni manželka poprosí, než abych si ji vzal ze své firmy. Když ji totiž ukradnu, tak si mě pozvou maximálně na radnici na komisi a bude to vyřízené. Když si ji ale vezmu z firmy, tedy vlastní zboží, tak zaplatím pokutu až zčernám, firmu mi zavřou a možná zavřou i mě," poukazuje na paradox muž, jehož jméno redakce zná, ale nepřál si je zveřejnit.
Petr Stromský ale doufá, že nakonec nebude tak zle. "Snad to změní. Stejně jako to změnili s kolky. Nejprve říkali, že nedají kolky tomu, kdo nezaplatí kauci, teď už to jde. A já doufám, že i tentokrát někdo dostane rozum, protože to může zlikvidovat spoustu pracovních míst. K čemu kamery? Ten, kdo si bude chtít umíchat chlast načerno, jej bude míchat v garáži ve vaně, a ne v likérce, která je pod dohledem," přidává Petr Stromský další argument proti umístění kamer.
