Nejvíce vyhovovala letošní teplá zima bez mrazů klíšťatům. Ta se podle odborníků sice v tomto období nerozmnožují, zato jejich aktivita stoupá už při deseti stupních nad nulou.
Proti klíšťatůmProstředky proti klíšťatům si nyní nově můžete pořídit na portálu Lékárna.idnes.cz |
"Zatím se nedá říct, že by jich bylo více než v jiné roky. Určitě se s nimi ale lidé mohou setkat o několik týdnů dříve než třeba v loňském roce. Teplota už stoupá i nad deset stupňů nad nulou a tak není výjimkou, že klíště najdete třeba na svém psovi. Očekávám, že se každou chvíli objeví i první měření jejich aktivity na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu. A to je opravdu brzy," popsal Libor Mazánek z Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje.
Kromě drobného hmyzu přenášejícího vážné choroby vyhovovala mírná zima také potkanům, kteří díky absenci sněhu neměli příliš práce se sháněním potravy.
"Potkani žijí v kanálech a díky mírné zimě měli usnadněný přístup k potravě. Navíc jsou právě teď, když není sněhová pokrývka a zároveň ještě neroste tráva, mnohem více vidět. Nemají se kam schovat. Na druhou stranu je snazší objevit jejich nory," popisuje Mazánek.
Hygienici se tak už chystají na jarní etapu deratizace. Pokyn k ní co nevidět vydá olomoucký magistrát.
"V roce 2014 máme na deratizaci potkanů částku 100 tisíc korun. Provádíme ji na městských pozemcích, ve spolupráci s odbornou firmou zajišťujeme sledování a samozřejmě také řešíme podněty občanů i hygieniků," uvedl vedoucí Odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka.
Jeden pár potkanů může mít za rok až 800 potomků
To v Přerově se už do hubení potkanů pustili. "S deratizací jsme už začali, děláme ji na jaře a na podzim. Celkem na ni máme šedesát tisíc korun," popsal mluvčí přerovské radnice Bohuslav Přidal.
S rozsáhlejší deratizací městům v kraji každoročně vypomáhá i Moravská vodárenská. Jen loni od dubna do května na více než třech stovkách kilometrů kanalizační sítě v Olomouci a Uničově rozmístila proti přemnoženým potkanům půldruhé tuny otrávených návnad za stovky tisíc.
"Potkani jsou aktuální téma, v následujících dnech budeme dojednávat podrobnosti," uvedla mluvčí Moravské vodárenské Markéta Bártová. "Ve velkých městech se musí deratizace provádět pravidelně, jeden pár potkanů totiž může mít teoreticky až 800 potomků za rok," vysvětlila.
Komáři se nemají kde líhnout, v tůních chybí voda
Naději, že letošní léto prožijí bez strachu z tradiční komáří kalamity, mají naopak díky mírné zimě obyvatelé v Litovelském Pomoraví.
Sníh, který jindy na jaře roztál, totiž vodou zaplnil tůně, ve kterých se komáří larvy líhly. Díky teplému počasí a suchu však odborníci zatím tento problém neočekávají.
Přesto se už v Litovli na boj proti obtížnému hmyzu chystají, alespoň preventivně. "Už v dubnu se chystáme na postřik, který by měl ničit právě komáří larvy," uvedl Pavel Kurfürst, vedoucí Odboru životního prostředí na litovelské radnici.
I když je letošní zima příslibem spíše menších problémů s komáry, v Litovli nechtějí nic podcenit. "Pokud by například zapršelo, stejně jako při povodních v roce 1997, mohla by se situace rychle změnit a kalamita by mohla nastat," vysvětlil Kurfürst.
Do postřiku investuje město i okolní obce mikroregionu Litovelsko. "Domluvili jsme se, že cena bude dvacet korun na obyvatele. Jen za desetitisícovou Litovel to tak vychází na dvě stě tisíc korun," vypočítal.
Letošní mírná zima může také stát za větším výskytem nemocí. Choroboplodné zárodky, které způsobují nemoci, totiž zabíjejí velké mrazy. O ty ale letos byla nouze.
"Velké mrazy přispívají k přirozené eliminaci všech možných choroboplodných zárodků, tedy původců onemocnění," potvrdil již dříve mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.
Souhlasí i hygienici. "Mráz a viry se opravdu nemají rády. Mrazy snižují počet virových infekcí," přitakala olomoucká krajská epidemioložka Růžena Haliřová.
