Dotace na spalovny odpadů? S těmi v nejbližších letech nepočítejte, vzkázali České republice zástupci Evropské unie.
Příspěvky na spalovny nechtějí dát, protože stát prý neumí vysvětlit, jak tyto stavby zapadají do Unií požadovaného systému nakládání s odpady.
Zviklali tak představy zástupců pěti měst, obce Horní Suchá a kraje o tom, že v Karviné na území bývalého dolu Barbora postaví krajskou spalovnu odpadů.
Stavba za skoro šest miliard totiž počítá s tím, že bude až ze 40 procent spolufinancována z veřejných peněz.
"Vidím jako velmi pozitivní, že Evropská unie změnila přístup k zařízením na spalování odpadu. Země, které dlouho figurovaly jako spalovnářské špičky, mají dnes opačný problém. Nedaří se jim naplnit kapacitu těchto zařízení. A i Česká republika meziročně snižuje produkci odpadů," komentoval aktuální postoj EU šéf havířovské pobočky Arniky Jan Nezhyba.
Stavba krajské spalovny stojí už od roku 2012. Stále kvůli tomu samému problému - nemožnosti investora získat požadované dotace. A blokuje ji i soud.
Vzácná vážka komplikuje výstavbu spalovny u Karviné.
Ten na žádost ekologů z Hnutí Duha, kteří upozornili na výskyt vzácné vážky na území bývalého karvinského dolu, vydal předběžné opatření na pokračování stavby.
Zatímco odpůrci krajské spalovny, mezi které patří například i starostové některých měst a obcí na Karvinsku, vítají, že Evropská unie s dotacemi pro spalovny otálí, zástupci krajského úřadu a ministerstva životního prostředí věří, že projekt Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů (KIC), jak zní oficiální název, Evropská unie nakonec podpoří.
Podle náměstka hejtmana Daniela Havlíka aktuální informace z Bruselu neznamenají, že EU pro příště v žádném případě nedá peníze projektům typu KIC.
Odrážejí podle něj spíš skutečnost, že Česko zatím nedokázalo jasně říct, jakým směrem se bude dál orientovat jeho odpadové hospodářství.
"V posledních měsících ale Česká republika vyvíjí velmi silné úsilí, aby Evropskou unii přesvědčila o tom, že zařízení pro energetické využívání odpadu mají v našem státě nezpochybnitelné místo," podotkl Daniel Havlík.
Ministerstvo počítá s energetickým využíváním odpadů
Havlíkův názor sdílí i mluvčí ministerstva životního prostředí Jana Taušová. Ministerstvo podle ní počítá i do budoucna s tím, že v Česku budou vznikat zařízení na energetické využití odpadů.
Zahrnuje je totiž do aktuálně vznikajícího Operačního programu Životní prostředí na roky 2014 až 2020, jehož pomocí stát čerpá peníze z EU.
I přesto, že příprava krajské spalovny je dva roky u ledu, získala Karviná už dvakrát dvacet milionů jako kompenzaci za případné negativní dopady stavby.
Co rok, to dvacet milionů. Takovou sumu si Karviná vyjednala u kraje na roky 2010 až 2015.
"Je velmi podivné, že Karviná tyto peníze dostává, když projekt je od počátku prezentován jako ekologický a bezproblémový," komentoval příspěvky Jan Nezhyba ze sdružení Arnika.
Podle mluvčí Karviné Šárky Swiderové ale na příspěvcích nic divného není. Finanční podporu si podle ní město vymohlo standardní cestou a dosud využilo 35,5 milionu korun například na protihlukovou stěnu u vjezdu do Karviné od Českého Těšína, ozdravné pobyty, nebo třeba úpravu zeleně a parků.
Dnes navíc městští zastupitelé projednávají usnesení o tom, že dotace bude Karviná opět pobírat až po případném opětovném rozjezdu stavby.
