Mincovna navazuje na edici Hrady a zámky, v níž se na pamětních medailích zaskvělo dvanáct bývalých šlechtických sídel v republice. Rozhledny bude mincovna razit čtyři roky, každý rok vyjdou tři.
"Výběr rozhleden pro medaile zaručí regionální i typovou pestrost. V sérii budou zastoupeny nejen starobylé kamenné věže a netradiční rozhledny, ale i supermoderní díla posledních let," odhaluje Lukáš Jokl, marketingový manažer České mincovny.
Po Štěpánce budou následovat její další kolegyně. "V tomto roce se na medailích objeví ještě Josefova rozhledna na Kleti a věž Babylon na Blanensku. Další zatím nebudeme prozrazovat," dodává Jokl.
Na grafických návrzích medailí se střídavě podílejí Jan Hásek, Luboš Charvát a Josef Oplištil. Autorem Štěpánky je prvně jmenovaný.
"Štěpánka stojí na mohutném Příchovickém hřebeni, na kopci Hvězda, vytváří tak předěl Jizerských hor a Krkonoš a je pomyslnou branou mezi těmito horami. Koncepci medaile jsem založil na této skutečnosti," říká Hásek.
Do prodeje půjde vždy 300 kusů zlatých uncových medailí s leštěnou mincovní plochou. Jedna vyjde na 45 tisíc korun.
První medaile bývají zpravidla nejžádanější
Pět set zlatých čtvrtuncových medailí bude stát 12 250 korun za kus a jeden z tisíce kusů stříbrných uncových medailí koupíte za 1 450.
"První medaile ze série bývají vždycky nejžádanější. Pokud se náklad vyprodá, rostou na ceně nejvíce. Sběratelé, kteří 'zaspí' emisi jedničky, se po ní vždycky shánějí," upozorňuje Jokl.
Štěpánka stojí nad osadou Příchovice. Jméno dostala po rakouském arcivévodovi Štěpánovi. Novogotická rozhledna začala vyrůstat v roce 1847. Řemeslníci ji však dokončili až v roce 1892.
Podle pověsti práce stála kvůli věštbě staré cikánky. Štěpánku rozestavěl kníže Rohan, vědma mu ale předpověděla, že zemře, až se honosná rozhledna otevře.
Lidé tak chodili pětačtyřicet let pouze na šestimetrové torzo. Kníže Rohan zemřel měsíc poté, co na dodělanou rozhlednu vyšlapali první návštěvníci.
