Pasy už v Českém Těšíně nechtějí. Z bývalé celnice vznikla galerie

"Vaše pasy, prosím." K tomu už vás v Českém Těšíně nikdo vyzývat nebude. Z přízemí bývalé celnice na česko-polské hranici je galerie. Úvodní výstava nabízí dílo Hanse Mrogaly.

Brigita Welszarová u akvarelů svého otce Hanse Mrogaly. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Ty prostory jsou docela malé. Světlo sem proudí velkými okny, a když Brigita Welszarová vstoupí, dveřmi sem zavane chladný dubnový vzduch.

Hans Mrogala

•  Známý těšínský výtvarník se narodil 20. ledna 1914 v Bad Münstereifelu v Německu.
• Vystudoval obchodní akademii, po nástupu nacistů k moci utekl na Těšínsko. Za války musel na nucené práce, coby antifašista byl i vězněn.
• V roce 1943 se oženil v Českém Těšíně, kde žil až do své smrti v listopadu 1975. Miloval Těšínské Beskydy a jejich podhůří, kam pravidelně jezdil a maloval tamní chalupy i obyvatele. Tvořil kresby, akvarely, linoryty i rytiny.
• Mnozí Těšíňané si jej pamatují i coby krajského aranžéra výloh.

Přízemí bývalé celnice, která je dnes sídlem Euroregionu Těšínské Slezsko, se nedávno změnilo v novou Galerii MOST.

V prostorech nacházejících se v Českém Těšíně hned vedle mostu Družby si až do 3. května můžete prohlédnout vůbec první zdejší výstavu. Najdete tam kresby a akvarely těšínského výtvarníka Hanse Mrogaly, který by se letos dožil sta let.

"Moc nás potěšilo, že si organizátoři na to výročí vzpomněli," říká Brigita Welszarová, která je výtvarníkovou dcerou a teď se prochází mezi obrázky svého otce.

Mrogala hrál velmi dobře na housle

Jsou na nich chalupy a venkované z Těšínských Beskyd, ale třeba i zátiší s květinami. "Tento obraz mám asi nejradši. Je to katolický kostel, který stojí na okraji Masarykových sadů v Českém Těšíně. V něm se rodiče brali v roce 1943, poté, co otce propustili z vězení," vypráví sympatická tmavovláska.

Její otec se narodil v lednu 1914 v německém Bad Münstereifelu v rodině uměleckého řezbáře, vystudoval obchodní akademii a po nástupu nacistů k moci utekl na Těšínsko. Nejdřív bydlel v Třinci, později v Českém Těšíně.

Za války musel na nucené práce, byl také ve vězení za protinacistický odboj. "Když ho v roce 1943 propustili z vězení, byl dlouho bez práce. I tehdy se ale snažil zaopatřit rodinu. Protože hrál velmi dobře na housle, chodil po kavárnách a hostincích a hraním si vydělával," vzpomíná Mrogalova dcera.

Vývoj nezastavíte. Kdysi stanoviště celníků, dnes centrum výtvarné kultury.

"Přesně si pamatuju, kterak maloval tenhle obraz," ukazuje na jeden z akvarelů znázorňujících zátiší s květinou a tranzistorem. "Tehdy jsem byla ještě malá a táta měl takové přenosné rádio. Jezdíval s ním všude, bral si ho s sebou i na hory. No a jednou, to měl myslím narozeniny, na stole stál rozkvetlý brambořík a u něj to rádio. A táta řekl: namaluju to," vypráví Brigita Welszarová.

Její otec miloval výlety do Těšínských Beskyd a Podbeskydí. Často vyjížděl ráno, přes den maloval, kvečeru se zase vracel do Českého Těšína, kde rodina žila.

Tvořil ale třeba i v Praze nebo v Trenčianských Teplicích.

Později dlouhé roky pracoval jako krajský aranžér. Co tato profese obnášela? Vytvářel výklady v obchodech. "Dělal opravdu pěkné výlohy, často pro prodejny oděvů, ale třeba i obuvi. Kvečeru si je chodíval fotit," vzpomíná Mrogalova dcera. Ona sama se výtvarnicí nestala, pracovala jako zdravotní sestra, a dnes už je v důchodu.

"Ale přece jen jsem možná kousek výtvarného nadání po tátovi zdědila - mám ráda ruční práce, třeba háčkování," usmívá se Brigita Welszarová a připomíná, že její otec byl levák. Levou rukou maloval všechny svoje obrazy. Regionální sdružení územní spolupráce Těšínského Slezska, které Galerii MOST provozuje, chce i do budoucna představovat veřejnosti umělce spjaté se zdejší oblastí.