Stovky studentů Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, kteří teprve začali s přípravou na dráhu učitele pro druhý stupeň základní školy, časem zjistí, že mají smůlu. Mnozí bakaláři už to pocítili na vlastní kůži. A jsou naštvaní.
„Je to tak. Stěžují si nám studenti, ale i jejich rodiče. Po ukončení tříletého bakalářského studia učitelského oboru se totiž nejméně polovina absolventů nemá šanci dostat na navazující dvouleté magisterské studium. A bez titulu magistr je školy přijmout nemohou. Maximálně mateřinky,“ říká rektor Ostravské univerzity Jiří Močkoř. Nepříjemná situace ho zlobí. Zhoršuje se podle něj už tři roky.
Bez titulu magistr nelze učit
Čí je to vina - státu, nebo Ostravské univerzity? Zástupci obou stran se neshodnou. Příčinu vidí každý jinde. Problém ale dál narůstá. „Naše vina to není,“ tvrdí Močkoř, který chce, ať situaci řeší Ministerstvo školství, protože postihuje více pedagogických fakult v zemi.
Stát podle Močkoře každý rok snižuje vysokým školám dotace na bakalářské obory o pět procent, ale na magisterské o deset procent.
V minulosti studovali učitelé pro druhý stupeň pět let. Před lety však musely všechny univerzity po vzoru Evropské unie rozdělit studium na bakalářské a magisterské. A teď řeší důsledky.
„Bez titulu magistr studenti učitelských oborů učit nemohou, ale na jejich návazné studium nedostáváme dost peněz. Když přijmeme jen ty, za které nám stát zaplatí, můžeme časem učitelské obory zavřít,“ říká Močkoř.
Ostravská univerzita letos přijala 220 studentů magisterských učitelských oborů, což je polovina z absolventů bakalářského studia. Jenže dotace má jen pro stovku z nich. „Znamená to, že dalších 120 jich dotujeme ze svého. Učíme je zdarma,“ vysvětluje Močkoř. „Ale to je do budoucna neúnosné,“ míní.
Močkoř: Stát by měl jasně říci, co vlastně chce
Jedinou výjimkou v zemi je nyní Univerzita Hradec Králové, která získala souhlas Akreditační komise ke znovuzavedení pětiletého oboru, tedy spojení bakalářského a magisterského studia.
„Stát by měl jasně říci, co vlastně chce a určit jednotná pravidla, ne podporovat chaos,“ zlobí se Močkoř. Náměstek ministra školství Jaromír Veber ale považuje vyjádření rektora za nešťastné.
„Ministerstvo nezasahuje do toho, v jakých studijních programech jsou studenti na univerzitách vzděláváni a jak si školy rozdělí směrná čísla pro příjem studentů mezi fakulty. Školy mohly v dohodovacím řízení požádat o ‚výměnu‘ financovaných studií v navazujícím magisterském stupni na úkor bakalářského stupně. Většina toho využila.“
Za tři roky třicet zrušených oborů
Argumentů měl víc. Mimo jiné upozornil, že ministerstvo letos podpořilo pedagogické fakulty padesáti miliony právě proto, aby se zvýšil zájem absolventů učitelských oborů k nástupu do škol.
A rozhodnutí o tom, zda bude studium pětileté, nebo dvoustupňové, záleží podle Vebera na vysokých školách.
„Panuje shoda, že studium oborů učitelství pro I. stupeň je pětileté, ale pro II. stupeň základních škol ani střední školy taková shoda nepanuje,“ vysvětlil Veber s tím, že bakalářská forma těchto oborů se často vyučuje i na jiných než pedagogických fakultách.
Močkoř nesouhlasí s tím, že vše je záležitost škol. „Kvůli nedostatku peněz jsme za tři roky museli zrušit třicet oborů. S dalšími univerzitami co nejdříve požádáme ministerstvo i poslance, aby situaci řešili,“ říká.
