Několik let se zdálo, že problém se zpracováváním odpadu vyřeší stavba krajské spalovny u Karviné, kam měl obsah popelnic z obcí a měst velké části Moravskoslezského kraje mířit.
Jenomže loni Evropská unie definitivně potvrdila, že na stavbu spalovny svými penězi nepřispěje. Podle zdůvodnění neuměli zástupci státu vysvětlit, jak tyto stavby zapadají do Unií požadovaného systému nakládání s odpady.
Původní plány
|
Na šestimiliardové ceně plánované spalovny se přitom měla Evropská unie podílet čtyřiceti procenty. Krajský úřad proto od plánu výstavby spalovny couvl a utlumil i činnost společnosti KIC Odpady, která měla spalovnu na starost. Od roku 2008 přitom její provoz přišel daňové poplatníky na miliony korun.
Čeká se na celostátní koncepci
„Projekt je uspán, minimalizován, náklady jsou na nule,“ vysvětluje náměstek hejtmana Daniel Havlík.
„Dokud nebude známa celostátní koncepce nakládání s odpady, nemůžeme s tím vůbec nic dělat.“
Čekání na schválení zákona o nakládání s odpady ale krátí čas na řešení problému.
Například Ostrava má místo pro ukládání komunálního odpadu zhruba na patnáct let. „V současnosti rozšiřujeme skládku o půl milionu tun, dalšího půl milionu tun máme v rezervě,“ přibližuje možnosti města ředitel podniku OZO Karel Belda. „Skládky mají kapacitu dvanáct až patnáct let, takže nějaký čas něco vymyslet ještě máme. Jde zhruba o tři až čtyři roky, pak se ale budeme muset rozhodnout, co dál.“
Taková doba je ale podle vedoucí katedry energetiky Vysoké školy báňské Dagmar Juchelkové málo. „V České republice trvá příprava spalovny zhruba pětadvacet let. Nějaký čas trvá přichystání, své si vyžaduje i získávání různých povolení a dalším problémem pak je přesvědčování veřejnosti, že je spalovna skutečně nutná.“
V prosinci 2010 protestovali proti krajské spalovně lidé na Masarykově náměstí v Karviné.
Podle vedoucí katedry je postavení spalovny pro kraj téměř nutností, kterou nakonec podle všeho ale nevyužije.
„Sice jsem dříve říkala, že spalovnu budeme mít do pěti let, ale už jsem pesimistkou. A je tady i další problém. Nedokážeme se totiž mezi sebou domluvit na jednotném systému nakládání s odpady. Jedni preferují to, druzí zase ono,“ uvedla Juchelková.
Podle Karla Beldy z OZO je stále ve hře hned několik variant, jak velkou spalovnu plánovanou u Karviné nahradit.
„Sice nyní čekáme na to, jak bude vypadat zákon o odpadech, ale nejsme nečinní. V šuplíku máme hned několik variant řešení. Jednou z nich je vybudování několika menších spaloven, druhou například výstavba třídicích linek, které by dokázaly získat k dalšímu využití zhruba 70 procent odpadů.“
Spalovny? Spíše ne. Nebo možná ano
Stavba většího počtu menších spaloven má ale podle Dagmar Juchelkové jednu velkou nevýhodu - cenu. „U většího počtu menších spaloven je cena za čištění plynů a dodržování emisí ve výsledku vyšší, než u jedné velké spalovny. Čili by byl jejich provoz dražší.“
Podle Karla Beldy nakonec rozhodne právě ekonomická náročnost jednotlivých řešení. „Uvidíme, na co bude zákon klást důraz a jaké budou stanoveny ekonomické mantinely pro zpracování odpadů.“
Náměstek hejtmana a člen dozorčí rady společnosti KIC Odpady Daniel Havlík si myslí, že se nakonec podaří prosadit právě spalovnu, ať už ve velké variantě, nebo více menších provozů.
„Nějaký způsob spalování zřejmě vymyslet musíme. Například u dětských plen si vůbec nedokážu představit, že bychom je zahrabávali do země. Navíc se technologie vyvíjejí, takže věřím, že se řešení nakonec najde.“
Dagmar Juchelková si ovšem tak jistá není. „Okamžik, kdy jsme mohli veřejnost přesvědčit, že spalovna není sprosté slovo, jsme už propásli. U menších spaloven zase všichni chtějí, aby byly postaveny takzvaně u souseda, ale rozhodně ne u nás. Takže zase budeme v situaci, ve které už jsme jednou byli.“
