Vytipovali jsme sedm nejkrásnějších běžkařských tras v Česku

Řešíte dilema, kam vyrazit o víkendu na běžky? Kde je nejvíc sněhu a kde si nejlépe užijete bílé stopy? Pro ty, kdo nemají jasno, přinášíme sedm vybraných tipů na krásné trasy ze Šumavy, Orlických hor, Slavkovského lesa, Vysočiny, Beskyd, Jeseníků i kousek od hranic - ze slovenských Javorníků.

Šumavské pláně

Pokud budete hledat na mapě České republiky oblast s plošně největším zastoupením hnědé barvy, pak váš prst ukáže přímo doprostřed Šumavy. Právě tady se rozkládá svérázná a neopakovatelná krajina nazývaná Šumavské pláně.

Terén převyšující 1 000 m nad mořem se tady vlní tak mírně a pozvolna, že jen málokteré návrší snese označení kopec a jen málokterou sníženinu lze považovat za opravdové údolí. Zatímco jinde by obdobné nadmořské výšky náležely vrcholkům kopců a exponovaným hřebenovým partiím, na šumavských pláních se pohybujete ve vzrostlém lese mezi vesnicemi a osadami, které spojuje síť silnic a linie dřevěných stožárů elektrického vedení.

Není proto divu, že právě oblast šumavských plání ohraničená linií Churáňov – Zhůří – Filipova Huť – Bučina – Kvilda – Nové Hutě patří k místům, kde se vyznavačům běžecké stopy daří nejvíce. Na pravidelně udržovaných dvouproudých běžeckých „dálnicích“ můžete naběhat desítky i stovky kilometrů, přičemž za celou dobu nenarazíte na žádný vyloženě strmý sjezd nebo příkré stoupání. Lepší oblast na běžkování u nás nikde nenajdete. Dlužno však dodat, že letos to tu sněhem také není žádná sláva.

Trasa

Zadov-Churáňov (1100 m) – Zlatá Studna, 3 km – Horská Kvilda, 7 km – Filipova Huť, 12 km – pramen Vltavy, 21 km – Bučina, 24 km – Kvilda, 31 km – Nové Hutě, 37 km – Zadov, Churáňov 41 km.

Klasika na Vysočině

Asi nejpohodovější terény vhodné pro lyžařskou turistiku nabízejí Žďárské vrchy na Českomoravské vrchovině. Žádné velké kopce, malá vertikální členitost, výborně udržované stopy. Terény vhodné i pro začátečníky a děti. Obvykle stačí vystoupit v Novém Městě na Moravě z vlaku, nasadit lyže, ujet libovolný počet kilometrů a pak lyže zase u vlaku sundat.

Nyní je to však se sněhem na Vysočině dost bída, takže možnosti jsou omezené. Sněhu zde letos moc nenapadlo a navíc za posledních 10 dní ho citelně ubylo. Nové Město hlásí pouze 5–10 cm sněhu, výše položená místa okolo 25 cm. Nicméně lyžovat se dá.

Strojově udržovaná stopa by měla vést od hotelu Ski na Vlachovice, Tři Studně a do Fryšavy pod Žákovou horou s odbočkami na Sklené anebo Rokytno a Studnici. Problémy se sjízdností tras mohou nastat v lese. Tradiční občerstvovací body se nacházejí v lokalitě Tři studně a na Fryšavě.

Stopa u Třech Studní

Lyžařská trasa u Maršovic

Za sněhem do Beskyd

Letos se sněhová peřina vysypala na východě, takže nejlepší podmínky pro lyžování jsou u nás touto dobou v Beskydech. Z mnoha beskydských hřebenů nabízejí nejlepší terén pro běžky Vsetínské vrchy mezi Bumbálkou a Soláněm. Potěší krásnými výhledy, perfektní stopou i převážně klesajícím terénem. Ze Soláně se dá pokračovat dalších cca 15 km na horskou chatu Vsacký Cáb.

Beskydské běžkařské terény jsou poněkud odlišné, zvláště pak v hřebenových partiích. Terén je členitější, nechybějí strmější úseky nahoru i dolů. Říká se, že kdo se naučí běžky ovládat v Beskydech, ten pak s nimi nemá v žádných jiných českých horách problémy.

K dalším klasickým zimním túrám v Beskydech se strojově upravenými stopami patří trasa Pustevny – Martiňák nebo Javorový – Slavíč – Ostrý.

Chata na Vsackém Cábu

Krajina Vsetínských vrchů

Trasa

Bumbálka (850 m) – chata Třeštík,2 km (+80 m, -80 m) – Vysoká, 5,5 km (+150 m) – Benešky, 8,5 km (-100 m) – Kotlová, 12 km (-50 m) – Soláň, 16 km.

Drsnou stopou Jeseníků

I Jeseníky na severu Moravy nabízejí letos slušnou sněhovou nadílku. Na rozdíl od Beskyd však poslední sněhový příděl zhruba před týdnem Jeseníky minul a naopak sem dorazila obleva, díky níž se vytvořila na povrchu ledová krusta.

Současná inverzní povětrnostní situace beze srážek kvalitu sněhu nijak nevylepšila, spíše naopak. Proto je třeba dávat pozor – stopa může být po ránu zmrzlá a velmi rychlá, v poledne naopak změklá a pomalá. Výrazné změny v kvalitě a druhu sněhu se mohou vyskytovat i mezi osvíceným a zastíněnými místy, v lese je pak třeba počítat s napadaným jehličím a větvemi.

Na jistotu vsadíte, pokud se vydáte z Červenohorského sedla k chatě Švýcárna a odtud dál směrem na Ovčárnu. Za příznivého počasí můžete zkusit pokračovat kolem Petrových kamenů po hlavní jesenické hřebenovce k motorestu v sedle Skřítek. Nevýhodou je, že se odtud budete obtížně dopravovat, protože zde jezdí minimum autobusů. Při méně příznivém počasí se nabízí vyfrézované běžkařské okruhy u Kurzovní chaty nebo předčasný ústup do koutů nad Desnou nebo autobusem do Karlovy Studánky.

Rozcestí pod Pradědem

Výstup na Keprník

Trasa

Červenohorské sedlo (1000 m) – Švýcárna 7 km (+300 m) – Praděd, rozc., 9,5 km (+100 m) – Barborka, 11 km (-100 m) – Ovčárna, 12 km.

Orlickohorská hřebenovka

Kdo má rád dlouhé přejezdy, pak jsou pro něj Orlické hory jako dělané. Jejich hřeben je dlouhý, rovný, málo členitý. Výhodou také je, že se až do výšky 1 000 m nad mořem můžete vyvézt autobusem a pak jet většinu cesty převážně s kopce.

Klasickým nástupním místem k absolvování hřebenovky Orlických hor je chata Šerlich, kde hřebenovku překonává asfaltová silnice a o víkendech ráno sem jezdí několik autobusových linek. Z Šerlišského sedla nejdříve zdoláte mírným, ale 3,5 km dlouhým vytrvalým stoupáním nejvyšší kopec Velkou Deštnou. Pak následuje dlouhé nezapomenutelné putování po hřebeni: stopy jsou perfektně projeté, výhledy skvělé, občas je k dispozici i tyčové značení.

Po 20 km klesá hřebenovka Orlických hor kolem předmnichovské dělostřelecké tvrze Hanička ke stejnojmenné hájovně u silnice poblíž obce Rokytnice.

Hřebenová magistrála

Betonový bunkr předmnichovského opevnění

Trasa

Šerlich – Velká Deštná 3,5 km (+120 m) – Homole 8,5 km (–120 m) – Pěticestí 13 km – Komáří vrch 16 km – Anenský vrch 19 km – Hanička 24 km (–290 m).

Opomíjený Slavkovský les

Náhorní plošina Slavkovského lesa, vyplňující na západě Čech pomyslný lázeňský trojúhelník, má v zimě výborné podmínky pro vyznavače lyžařské turistiky. Skútrem projeté lyžařské stopy nabízejí ideální možnost jak poznat tuto drsnou, tajuplnou a opuštěnou krajinu, oplývající mimořádně zachovalou přírodou.

Ideálním nástupním místem do zimního Slavkovského lesa jsou poměrně vysoko položené Mariánské Lázně, konkrétně pak areál mariánskolázeňského golfového klubu ve výšce okolo 700 m, kde začínají běžecké okruhy různých délek. Všechny lyžařské stopy vedou překrásnou krajinou náhorních plání Slavkovského lesa v nadmořských výškách 800 až 900 m, většinou vzrostlým smrkovým lesem. K dispozici je okruh červený (9,2 km), modrý (8,2 km) a žlutý (6,4 km), provoz na nich je mírný a nedá se srovnat s rušnými magistrálami na hřebenech českých hor.

Pohled na Lesný

Značení lyžařských okruhů

Na skok k východním sousedům

Vzhledem k vydatné sněhové nadílce se vyplatí vyrazit na běžkách i na Slovensko. Konkrétně do Javorníků nad městem Čadca, kam je to od nás nejblíže a staví tam co dvě hodiny rychlíky z Prahy nebo Ostravy.

U horského hotelu Husárik nad Čadcou začíná snad vůbec nejkrásnější zimní běžkařská hřebenovka ve středoevropském prostoru. Vede směrem na západ převážně po loukách kolem roztroušených osad a drobných lesních kapliček, často se klikatí a poskytuje téměř neustálé výhledy do dalekého okolí.

Výhled na Malou Fatru

Samoty na hřebeni

Zpestření poskytují krátké sjezdy a výšlapy. Asi pět let se trasa v celé délce rolbuje, což znamená mnohem větší komfort i rychlost pohybu než dříve. Jedinou nevýhodou je značná vzdálenost prvního občerstvovacího bodu: hostinec U Cipára v sedle Semeteš se nachází až po úctyhodných 26 km od hotelu Husárik. Novinkou posledních let jsou též dvě rozhledny a možnost ubytování ve výše uvedeném hostinci.

Trasa

Čadca – Husárik (4 km) – rozhledna Marťákov kopec (12 km) – Jakubovský vrch (17 km) – rozhledna Kamenité (22 km) – Semeteš (30 km).