Marie Černá tam jako brigádnice nastoupila teprve před dvěma roky a k pípě se dostala až o několik měsíců později. Jenže, co se jiní učí týdny i měsíce, ona zvládla už za pár dní. V samotné soutěži porazila desítky zkušených borců z celé republiky, a absolutním vítězem se tak poprvé ze čtyř ročníků stala žena.
„Učili mě ti nejlepší. Konkrétně třeba Miroslav Vorlíček. Také jsme měli další školení, když jsme před časem měnili výčepní pult,“ přiznává.
K povolání výčepní a servírky přitom nijak blízko neměla. „Studuji pedagogiku na Jihočeské univerzitě a hledala jsem přivýdělek. Ani rodiče nebyli příliš nadšení, že budu dělat právě tohle,“ přiznává Černá. Teď prý často slýchá, že kdyby jí šla škola tak dobře jako práce, asi už bude mít dostudováno.
Hned po nástupu do restaurace ji za bar nepustili, tam se musí člověk propracovat. Každý začíná nejdříve jako číšník, který přímo obsluhuje hosty. Dnes ji naopak její šéf nejraději vidí za pípou.
Marie Černá pivu příliš neholduje, radši má míchané nápoje.
V Modrých dveřích mají několik měsíců nově typ zvaný Baroko, s nímž je čepování složitější, ale pivo má lepší chuť. „Rozdíl je určitě poznat. Dá se udělat krásná krémová pěna plné chuti a můžeme čepovat hladinku,“ vysvětluje nadšeně.
Nejradši připravuje nepasterizovaný Gambrinus nebo Plzeňský Prazdroj do klasických půllitrů s uchem, nejhorší je to podle ní s malou desítkou, kdy je sklo hodně úzké.
Sama pivu vyloženě neholduje. „Jsem ženská, mám ráda míchané nápoje. Ale určitě si dám s chutí i řezané, které není tak hořké. Třeba Prazdroj kvůli tomu až tolik nemusím,“ svěřuje se.
Přihlášení do soutěže jí navrhl její šéf, už předtím totiž vyhrála jednu amatérskou v pivovaru Gambrinus při prohlídce. „Řekla jsem si, zkusím to, nemohu přece nic ztratit. Nejdříve bylo regionální kolo. Museli jsme napsat i znalostní test týkající se historie a výroby piva, v druhé části jsme čepovali,“ upřesňuje.
Také finálové kolo v Plzni bylo podobné, soutěžící museli navíc připravit a naservírovat i šnyta, tedy malé pivo ve velkém půllitru s více pěny. Nakonec uspěla v konkurenci dvou stovek účastníků, ve finále jich bylo 22.
Vedle samotného titulu Mistra výčepního dostala možnost čepovat v pražském hotelu Hilton při vyhlášení ankety Fotbalista roku. „Mohla jsem tak obsloužit třeba Pavla Horvátha. Pak si stoupl také za pípu a ještě jsme se spolu fotili,“ vzpomíná na čerstvý zážitek.
Vyhrála také pět sudů, takže už má naplánované oslavy. Od hostů dokonce nečekaně dostala dort. A pyšná je nakonec i její maminka, která ji od práce původně spíše odrazovala.
U práce výčepní a barmanky hodlá Marie Černá ještě dlouho zůstat, protože ji hodně baví. Ač je z Chebu, usadit se chce v Budějovicích, kde je zatím na koleji, ale už se poohlíží po privátním bydlení. Líbí se jí zdejší atmosféra, která připomíná život spíše jako někde na malém městečku.
A není vyloučeno, že zkusí i další soutěž a přihlásí se do ještě prestižnější Pilsner Urquell Master Bartender. Hlavně ale doufá, že zákazníkům bude pivo, které načepuje, pokaždé chutnat.
