Cílem legislativní změny je mimo jiné i to, aby podnikatelé s lidskou chudobou museli svým nájemníkům zlepšit životní podmínky. Jenže místo radosti zatím vládnou rozpaky a obavy.
Úředníci i komunální politici shodně tvrdí, že nevědí, podle čeho přesně se mají rozhodovat. Takže ani samotní nájemníci či majitelé ubytoven netuší, co nastane. A Bohumín pohrozil, že stopne doplatky plošně.
Změna zákonaNovela zákona 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi dává větší pravomoci obcím, na jejichž území fungují ubytovny pro sociálně slabé. Radnice obcí v samostatné působnosti budou totiž od 1. května poskytovat souhlas s výplatou sociální dávky „doplatek na bydlení“ lidem, kteří žijí a platí nájemné na ubytovně. Problém je, že obce dosud nevědí, podle jakých kritérií se mají rozhodovat. Stěžují si, že od úřadu práce dostávají pouze základní informace, jako je jméno a bydliště žadatele. |
„V našem obvodu máme nyní pět ubytoven a v nich zhruba 620 lůžek. V minulých dvou letech byly uzavřeny čtyři ubytovny a jeden bytový dům fungující podobně jako ubytovna. V současné době čekáme na slíbené stanovisko Ministerstva vnitra ČR. Zatím nepadlo rozhodnutí, jakou formou se máme vyjadřovat k vyplácení doplatků na bydlení a podle jakých kritérií,“ říká například mluvčí Moravské Ostravy a Přívozu Jana Pondělíčková.
Mluvčí Ostravy-Jih Michael Kutty dodává, že ostravské obvody by měly postupovat jednotně. „Čekáme na výsledky jednání s úřadem práce.“
Úřad práce poskytl jen základní údaje
Bohumínský starosta Petr Vícha vítá, že změna zákona o hmotné nouzi posílí pravomoc obecních samospráv a přesune na ně část kompetencí z úřadu práce. Nelíbí se mu ale, že radnice budou rozhodovat o lidech, o kterých nic nevědí. Úřad práce je totiž vázán mlčenlivostí, proto poskytne jen základní údaje.
„Dostaneme pouze informaci o jménu žadatele a jeho bydlišti, a to je problém,“ nastínil Petr Vícha s tím, že po měsících marných urgencí na ministerstvu práce a sociálních věcích se rozhodl oslovit média.
„Činím tak v zoufalství. Ačkoli se o zákonu ví již několik měsíců, stále neznáme metodiku, na základě které bychom měli vyhodnotit, zda žadatel nárok na bydlení má, nebo ne,“ vysvětluje.
Pokud se situace rychle nezmění, bohumínští radní jsou připraveni zaujmout stanovisko „paušálního NE“. To znamená, že pokud nebudou mít o žadatelích další informace, nárok na dávku zamítnou. „Kdybychom udělali opak a všem ji schválili, tak se vysmějeme tomu, proti čemu tady roky bojujeme,“ doplnil Vícha.
Majitel ubytovny: Nájemné není přemrštěné
V Bohumíně by tak mohlo o doplatek na bydlení přijít až 450 lidí z deseti ubytoven. Podle Víchy v tom případě přestanou být ubytovny dobrým byznysem a začnou pomalu mizet, nebo jejich majitelé sníží přemrštěné ceny nájemného. Provozovatelé ubytoven ale ceny za přemrštěné nepovažují. Například Zdeněk Plaček, majitel hotelu Grand, ubytovny na pěší zóně v Bohumíně, odmítá, že by vydělával na chudých.
Starosta Bohumína Petr Vícha (ČSSD).
„Nájmy se u nás pohybují od 130 do 150 korun za den. To mi nepřijde moc, na to, že tady udržuji pořádek a své nájemníky si pečlivě vybírám,“ říká Plaček.
Začátek května vyhlíží stejně jako další provozovatelé ubytoven s napětím. „Jsem zvědavý, co by bylo s lidmi, kdyby se ubytovny začaly ve velkém rušit. Jestli někdo čeká, že se seberou a odejdou někam mimo město, tak je naivní,“ míní Plaček.
Obavy z toho, že by se rázem mohly rozšířit řady bezdomovců, má zřejmě i ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová. Starostům měst a obcí adresovala před pár dny výzvu, aby k žádostem o doplatky zaujímali rychlá a odůvodněná stanoviska.
Souhlas města jen se schváleným provozním řádem
„Jinak hrozí těmto osobám, že pokud jim souhlas nebude udělen dostatečně rychle, neobdrží doplatek na bydlení včas a přijdou tak o ubytování. Také je nutné si uvědomit, že pokud obec souhlas s poskytnutím doplatku na bydlení osobě neudělí, reálně hrozí, že se na jejím území budou zdržovat osoby bez přístřeší,“ píše ve výzvě ministryně.
Jenže stejně jako Bohumín či Ostrava ani radnice jiných měst si zatím nevědí rady.
„V Havířově máme jedenáct ubytoven, z nichž dvě jsou azylovými domy Armády spásy. O vyplácení doplatků na ubytování jejich nájemníkům bude vždy rozhodovat rada města. Momentálně se problematika týká 340 osob. Jenže v této chvíli netušíme ani to, kolik z nich je obyvatel našeho města. Čekáme na podklady z Úřadu práce,“ vysvětluje mluvčí Havířova Eva Wojnarová.
A aby situace byla ještě komplikovanější, souhlas města by měli dostat jen nájemníci ubytoven, které splňují požadované parametry a mají provozní řád schválený Krajskou hygienickou stanicí. A to je leckde také velký problém. Například v Krnově zatím splnila tuto podmínku pouze jediná z jedenácti ubytoven, v nichž žijí stovky lidí a 111 z nich pobírá zatím doplatek na bydlení.
Kdyby Krnov a další města zastavily stejně jako Bohumín 1. května doplatky na bydlení většině obyvatel ubytoven, vyvolalo by to obrovskou vlnu migrace.
Krnovští chtějí proto postupovat jinak. „Náš pohled na věc je takový, že na přechodnou dobu bychom měli dát souhlas všem současným příjemcům doplatku na bydlení, abychom získali čas pro posouzení žádosti a zjistili, jaký je postoj jiných měst a jaká rozhodovací praxe Úřadu práce,“ přiblížil postoj Krnova vedoucí sociálního oboru František Fojtík.
