„Jde o opancéřované vozidlo vyvinuté ve spolupráci se společností Nexter Systems, tatrovácký je podvozek, nástavba pak francouzská. Pro českou a slovenskou armádu je v případě zájmu budeme komplet vyrábět v Kopřivnici, pro další zákazníky pak budou na tatrovácký podvozek montovat nástavby ve Francii,“ vysvětlil Karel Ritschel ředitel pro obranné programy Tatry Kopřivnice.
Tatra v současnostiNa konci roku 2014 zaměstnávala Tatra 845 kmenových zaměstnanců v mateřské společnosti a necelých 500 ve dvou dceřiných firmách. Tržby v loňském roce dosáhly 3,7 miliardy Kč a společnost prodala 850 a vyrobila 821 vozidel. Produktivita práce z přidané hodnoty stoupla meziročně o 66 procent. Na konci roku 2014 byl zahájen prodej nové generace vozů Phoenix Euro 6. |
Další oživení areálu kopřivnické Tatry chystá společnost Excalibur Group, s níž kopřivnická Tatra úzce spolupracuje, v nejbližších měsících.
„Po dohodě se společností General Dynamics, se do Kopřivnice stěhuje kompletní výroba vozidel Pandur,“ řekl předseda představenstva kopřivnické Tatry Petr Rusek. „Výroba v Rakousku skončí a vše se bude vyrábět v Kopřivnici.“
Samotná Tatra se chce v budoucnosti ještě více zaměřit na vojenský program. „Je otázka, co takový vojenský program je, zda jde o každé vozidlo natřené na zeleno, nebo jen speciální vozy, ale dá se říct, že v současnosti tvoří takzvaný vojenský program něco pod padesát procent našeho exportu. V blízké budoucnosti bychom toto chtěli ještě navýšit,“ vysvětlil Petr Rusek.
Největším problémem současné Tatry je podle něj nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců.
„Ihned bychom přijali zhruba šedesát až osmdesát zaměstnanců, obráběčů, techniků a podobně, abychom mohli navýšit výrobu, ale na trhu práce prostě nejsou. Což je při současné nezaměstnanosti trochu divné. Lidé raději sedí doma na podpoře, než aby chodili do práce,“ stěžuje si na paradox předseda představenstva Tatry.
Automobilka přitom novým zaměstnancům nabízí zhruba dvacetitisícový nástupní plat.
Během posledních tří let se výroba v Tatře prakticky zdvojnásobila. Zatímco v roce 2012 vyrobili zdejší zaměstnanci okolo pěti set vozů, v loňském roce jich už bylo 850 a letos počítají s výrobou tisícovky automobilů.
Technologicky je Tatra schopna vyrábět až dva tisíce vozů ročně, v rychlejším růstu jí ale brání právě nedostatek zaměstnanců na trhu.
O kopřivnické vozy je zájem v Africe i na Blízkém východě
Kopřivnická automobilka si v posledních třech letech výrazně polepšila i ekonomicky. „Zatímco v roce 2012 to tady vypadalo, že pošleme 1 500 lidí na úřad práce, za rok 2014 jsme jen na dani zaplatili více než sedmdesát milionů,“ řekl Petr Rusek.
V roce 2014 Tatra dosáhla obratu ve výši 3,7 miliardy korun, zisk se blíží k 500 milionům. K dalšímu zlepšení výsledků by mohl pomoci například i již zmiňovaný Titus.
„Výhodou vozu je, že se na něj mohou namontovat různé nástavby - i bojové - a podle přání zákazníka je variabilní i protipancéřová ochrana,“ vysvětluje Karel Ritschel. „Třeba poloměr zatáčení je, i díky řízené přední a zadní nápravě, pouhých třináct metrů, což z transportéru dělá výhodné vozidlo i do měst, která se v současných konfliktech často mění v bojové zóny.“
Růst Tatry souvisí i se změněnou bezpečnostní situací ve světě. „Podařilo se nám vrátit do Indie, velký zájem o naše vozy je i v afrických zemích a na Blízkém východě,“ vysvětluje Petr Rusek.
„A větší zájem o modernizaci armád mají i evropské státy. Vozy postavené na tatrováckém konceptu centrální nosné roury jsou sice dražší, ale ve výsledku zákazníkům nabízí daleko lepší užitné vlastnosti než konkurence. A oni to vědí a chtějí investovat do kvality,“ dodal předseda představenstva Tatry.
