„Co budeme dělat? Kam půjdeme? Byt nám nikdo nepronajme,“ naříkali ještě před pár dny lidé z ubytoven, kterým některé ostravské obvody i jiné radnice stoply vyplácení státního příspěvku - doplatku na bydlení.
Teď se ale semkli a organizují hromadné protestní akce. Spolupracují s provozovateli ubytoven, neziskovými organizacemi, Unií olašských Romů i Romskou radou.
„Lidé nás požádali o pomoc. Situace je pro ně kritická. Hrozí jim, že 1. září skončí na ulici. A početné rodiny, které vyčerpají jednorázové příspěvky v hmotné nouzi, se tam mohou ocitnout i dříve,“ vysvětluje aktivitu ředitel společnosti Vzájemné soužití Kumar Vishwanathan.
Obyvatelé ubytoven sepisují petici
V těchto dnech například podepisují obyvatelé ubytoven petici adresovanou vedení Moravské Ostravy a Přívozu. Radní centrálního obvodu se totiž odmítají vyjadřovat k žádostem o souhlas s doplatky. Tak docílili toho, že stát už nehradí nájem žádnému z obyvatel ubytoven.
„Protestujeme proti usnesení radních, kteří se opakovaně rozhodli nezabývat se žádostmi Úřadu práce ČR podle §33 odstavce 6 zákona č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi - ve věci doplatku na bydlení. Žádáme o znovuprojednání našich žádostí, aby nám nebyly odejmuty doplatky na bydlení a my se tak neocitli na ulici,“ stojí v petici, kterou lidé oficiálně předají vedení obvodu až v pondělí dopoledne.
„Už máme kolem 500 podpisů,“ říká jeden z organizátorů, Ladislav Grundza z ubytovny v Cihelní ulici. Považuje za diskriminační, když obvod odpírá lidem nárok na dávku, se kterou jiná města souhlasí.
A petenti upozorňují na další problém: „Neudělení souhlasu má pro nás a naše rodiny fatální důsledky. Děti chodí do školy, ale my jsme nuceni se přestěhovat, a nevíme kam.“
Postoj obcí kritizují i majitelé či provozovatelé ubytoven. „Vládne nejistota. Jen jedna rodina s dětmi zatím získala příslib, že bude po dobu tří měsíců dostávat jednorázové příspěvky v hmotné nouzi, ale musí o ně pokaždé žádat. O tom, kdo peníze dostane a kolik, se dozvíme nejdříve 20. června,“ říká Daniel Fatura, šéf hotelového domu Hlubina v Ostravě-Hrabůvce.
Odhadl, že v nejistotě žijí až dva tisíce lidí jen v Ostravě. Ale stejné problémy řeší i lidé na Karvinsku. „Bohumín zamítl doplatky všem a nabízí lidem ubytování v azylových domech. Ale v jiných městech, protože tady žádný nemají,“ říká majitel Hotelu Grand v centru Bohumína Zdeněk Plaček.
„I když jsem vedení města nabízel setkání s ubytovanými, odmítli to se zdůvodněním, že si údaje o lidech získají jinak. Nezískali. Dávky zamítli plošně všem. Netuší, jací lidé tu bydlí. Jsou tu sociálně slabí, rodiny s dětmi, důchodci i pracující,“ líčí Plaček.
Zákon je prý nedomyšlený
Novela zákona s úpravou navrženou opavským poslancem Zbyňkem Stanjurou (ODS) je podle něj paskvil, který nelze realizovat. „Lidé se dostali do područí politické zvůle. Politici něco zkoušejí a sbírají na tom politické body,“ míní.
Vyhrocenou situaci v Ostravě sleduje i Martin Navrátil z vládní Agentury pro sociální začleňování. „Vládě jsme předali souhrnnou zprávu. Problémy jsou i jinde. Zákon je problematický, nedomyšlený. Všichni si uvědomují, že je potřeba ho pozměnit,“ řekl Navrátil.
Autor novely zákona Zbyněk Stanjura (ODS).
S tím ale nesouhlasí jeho autor Stanjura. „Není důvod. Počkejme rok, pak porovnáme počty ubytoven a můžeme se k němu vrátit. Není řešení, že lidem z ubytoven budeme sypat miliardy od daňových poplatníků. Musí se víc snažit a naučit se postarat sami o sebe,“ tvrdí Stanjura.
Stejně to vidí i starostka Moravské Ostravy a Přívozu Petra Bernfeldová (Ostravak). „Petici jsme sice ještě nedostali, ale na svém rozhodnutí nevyjadřovat se k žádostem o doplatky zatím nemíníme nic měnit,“ říká starostka.
Ubytovny ne, dejte rodinám obecní byty
Na území Moravské Ostravy a Přívozu se důsledky rozhodnutí radních dotknou více než 600 lidí.
„Pokud jde o obyvatele našeho obvodu, mohou se samozřejmě obrátit na náš sociální odbor, který bude problém řešit s každým individuálně. Osobně jsem jednala s jedním provozovatelem a vysvětlovala mu, že celý sociální systém je nastavený špatně. Pokud ho nezměníme, tak si za 20 až 30 let můžeme říci, že vlastně nepotřebujeme žádné byty, když mají lidé servis zadarmo v ubytovnách. Patřím k těm, kteří si nepřejí, aby v takovém prostředí byly vychovávány děti.“
S tím posledním souhlasí i romský podnikatel a předseda Romské rady v Ostravě (která je poradním orgánem náměstka primátora pro sociální oblast- pozn. red.) Vladimír Leško. „My si také myslíme, že ubytovny nejsou vhodným prostředím pro rodiny s dětmi. Chceme se mimo jiné obrátit na obce a vyzvat je, aby daly rodinám obecní byty,“ říká Leško.
A námitkám, že lidem z ubytoven se nechce pracovat, oponuje organizátor petice Ladislav Grundza: „Kdyby práce byla, lidé by šli rádi. Ze sociálních dávek se nedá žít.“
Zbyněk Stanjura: Není důvod měnit nový zákonZatímco obyvatelé a majitelé ubytoven i jejich zastánci volají po změně zákona, jenž umožnil obcím stopnout vyplácení doplatků na bydlení, autor této legislativní změny, opavský poslanec Zbyněk Stanjura (ODS), je zásadně proti. „Nevidím žádný důvod k tomu, aby se měnil zákon, který je v praxi teprve necelé dva měsíce. Buď chceme bojovat proti zneužívání sociálních dávek, nebo ne,“ říká. Zákonná úprava je podle něj jedním z nástrojů, jak obce mohou se zneužíváním dávek bojovat. A obyvatelům ubytoven, kteří naříkají, že jim hrozí vystěhování, poslanec vzkazuje, že se stěhovat nemusí. „Stačí, když si najdou práci nebo alespoň brigádu, a nájem si sami zaplatí. Doteď byli zvyklí, že za ně vše platil stát. Že nemusí pracovat, nemusí se starat o byt, ale mohou si bezstarostně užívat bezplatného servisu na ubytovnách, kde to mají většinou i s úklidem,“ líčí Stanjura. Podle něj mají být ubytovny jen přechodné řešení, a nikoliv trvalé bydliště pro rodiny s dětmi, které si na to pak zvyknou. „Měli bychom počkat alespoň rok a pak vyhodnotit dopady novely zákona. Věřím, že lidé schopní práce budou pod tlakem donuceni konečně se začít starat. Ostatním stát pomůže,“ dodal Stanjura. |
