„Jak velké budou ztráty, to poznáme, až začneme žnout. Už teď ale víme, že úroda letos bude nižší. Případné deště možná ještě mohou pomoci kukuřici a cukrové řepě, obiloviny už to ale nezachrání,“ uvedl zemědělec Dušan Schreier z Kylešovic na Opavsku. „Katastrofální to ale letos asi nebude. Menší úrodu kompenzují vyšší ceny na trhu,“ podotkl Schreier.
Se žněmi začne i zemědělec František Frič z Jindřichova. „Odhaduji, že letos bude pokles produkce asi o dvacet procent u všech plodin. Téměř u nás nepršelo, sucho napáchalo škody na všech rostlinách,“ uvedl Frič.
Nerostou ani houby
Problémy přináší sucho i houbařům. Houby nemají dostatek vláhy a nerostou. „Plodnice jsou z devadesáti procent tvořeny vodou, a pokud jí nemají dostatek, nedovolí si reprodukovat se,“ vysvětlil mykolog Vít Balner. „Setkat se můžeme jen s malými houbami podeštnými, které vyrostou krátce po dešti.“ Jeho slova potvrzuje i houbař Vladimír Fiala. „Při celodenním sbírání jsem našel jen pět hub. Opravdu nerostou.“
Dlouhé sucho zvyšuje i riziko požárů. Letos v létě už hasiči v kraji zasahovali u několika desítek požárů, naštěstí měly vždy jen malý rozsah. „Šlo hlavně o požáry trav na spíše menších plochách. Nepamatuji si, že bychom letos vyjížděli k požáru lesa s plochou nad hektar,“ sdělil mluvčí moravskoslezských hasičů Petr Kůdela. Kritickým obdobím však mají být letošní žně. „Stačí kousek kamene, který při styku se zemědělským strojem vytvoří jiskry,“ dodal Kůdela.
Letošek je celkově sušší
Letošní rok lze označit za jeden z těch sušších. „Od začátku roku je úhrn srážek v kraji 345 milimetrů, průměrná hodnota je kolem 440 milimetrů,“ uvedl Pavel Lipina z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
„Kromě ledna, kdy napadlo asi 180 procent srážek, byly všechny měsíce spíše podprůměrné. V červnu napadlo dokonce o polovinu srážek méně,“ uvedl Lipina. Za posledních 25 let podobně málo srážek napadlo jen v letech 2011, 2008, 1993 a 1991. Extrémní byl rok 2003, ve kterém od ledna do července v kraji napadlo jen 260 milimetrů srážek.
