Optimalizace počtu územních pracovišť finančních úřadů. Ta fráze zní vznosně, skoro jako zaklínadlo. Ve skutečnosti ale znamená, že finanční úřady zruší některé ze svých poboček. V Karlovarském kraji o tu svoji přijdou lidé v Aši a v Kraslicích. Státní instituce pro ně budou zas o něco dál.
„Stát se snaží přehrát další ze svých povinností na lidi a obce. To se mi jako člověku vůbec nelíbí. Je to ze strany státu nefér. Státní úřady se postupně stahují z periferních obcí a to nám nepřidá ani po psychické stránce. Je to navíc v příkrém rozporu s tím, co bylo deklarováno, tedy že stát se bude lidem přibližovat, ne vzdalovat,“ míní starosta Kraslic Roman Kotilínek.
„Ještě v květnu jsme byli ujištěni, že nic podobného nehrozí. A najednou je to hotová věc. To není férová hra. Ať to řeknou rovnou a můžeme se nějak domlouvat,“ stěžuje si starosta.
Ten podle svých slov umí pochopit ekonomické hledisko, tedy že je třeba šetřit. „Proč stát nešetří také třeba na stavbě dálnic?“ ptá se starosta.
Podobně jsou na tom i Ašští. Tamní starosta Dalibor Blažek si myslí, že takové kroky jsou špatné.
„Stát neumí vybrat daně. A tohle není ten krok, který by tomu pomohl. V příhraničí je navíc málo podnikatelů. Ale takhle přibývat nebudou. Přitom právě podnikatelé jsou tou silou, která drží ekonomiku. Řada lidí navíc pracuje v Německu, ale daně platí tady. Pro ně to bude taky problém,“ poukazuje Blažek a vidí i další aspekt toho, že z města odejde jeden ze státních úřadů.
A bude další prázdná budova v centru. „Stát ji pravděpodobně nabídne ke koupi. Ale když se neprodá, bude ji muset nechat nějak zabezpečit, hlídat, v zimě temperovat. Aby to nakonec nebylo dražší, než když tu ti úředníci seděli,“ krčí rameny starosta.
Také obyvatelé Aše se dívají na rušení pobočky s nevolí. „Zatím nemůžu říct, že mě to bude nějak omezovat. Ale štve mě, že tady zas něco nebude. Mám pocit, že se dostáváme zase na chvost republiky, jako za komunistů,“ stěžuje si například Pavel Černý.
Veřejnosti se zrušení prakticky nedotkne, slibuje úřad
Finanční úřad slibuje, že veškeré služby pro daňovou veřejnost budou po jejich zrušení plnohodnotně zabezpečeny na nejbližších územních pracovištích. To znamená zejména v místech bývalých okresů.
„V době zvýšeného náporu podávání daňových přiznání k dani z nemovitých věcí a k dani z příjmů bude výběr zajištěn na kontaktních místech přímo v obcích, kde ke zrušení dojde. Veřejnosti se tak toto zrušení prakticky nedotkne, protože mimo uvedená období využívá služeb rušených územních pracovišť jen minimálně,“ uvádí Linda Paterová, vedoucí Oddělení tiskového a zahraničního protokolu Generálního finančního ředitelství v Praze.
„Ano, už jsme byli osloveni, zda poskytneme prostor. Pro naše obyvatele to uděláme, ale mám pocit, že to je jen další přehrávání nákladů na obce,“ není nadšený ašský starosta.
Stejně vidí působení státních úředníků v budově města v Kraslicích. „To víte, že s tím budou spojené náklady. Vždyť se musí topit, svítit, je třeba elektrika, telefon a mnoho dalšího. To by nám stát měl nějak kompenzovat. Ale o tom jsme se ještě nebavili. Až bude jasné, že nám nic nedají, pak budu křičet,“ ujišťuje kraslický starosta Kotilínek.
Starostové obcí, odkud finanční úřady odcházejí, se chystají na jednání Rozpočtového výboru Parlamentu ČR. Budou chtít vysvětlit, co je důvodem snah o zeštíhlení úřadu, a také chtějí požadovat záruky fungování úřadu do budoucna. „Aby se například nestalo, že k nám úředníci nakonec přestanou jezdit úplně,“ doplňuje Kotilínek.
