„Česká republika snad bude mít konečně po více než dvaceti letech systém pomoci lidem ohroženým sociálním vyloučením,“ prezentovala výsledek pondělního jednání vlády ministryně práce a sociálních (MPSV) věcí Michaela Marksová (ČSSD). Podle zastánců a autorů totiž koncepce a následný zákon pomohou chudým lidem dostat se z ulice nebo ubytoven do bytů.
Chránit lidi před ulicí či ubytovnou by nový systém měl tím, že vznikne soustava bytů určených pro lidi ohrožené ztrátou bydlení. Sestávat má ze tří stupňů: krizového (určený pro akutní případy), sociálního a dostupného bydlení. Součástí systému má být i pomoc sociálních pracovníků. Domácnosti by se tak z bytové nouze postupně měly dostat a byt opět opustit.
Nárok má ten, kdo na bydlení dává 40 procent příjmu
Přiřazení bytů z jednotlivých kategorií bude předcházet takzvaný příjmový test žadatele o byt. Podle návrhu by se takováto pomoc měla týkat nejen lidí bez domova, ale i těch domácností, které na bydlení vydávají víc než 40 procent svého tzv. disponzibilního příjmu (do něj se nezapočítají dávky jako je doplatek na bydlení).
Takových domácností bylo v roce 2012 v Česku 273 tisíc. Záchranný systém by tak byl k dispozici pro každou třetí domácnost, která v roce 2012 žila v nájemním bytě.
Koncepce sociálního bydlení.
Financovat provoz nového systému, tedy hlavně tzv. Obecní fond rozvoje bydlení (OFRSB), má několik zdrojů. Kromě plateb samotných uživatelů (tedy domácností) to jsou potom příjmy ze státního rozpočtu odpovídající dnešním dávkám označovaným jako příspěvek a doplatek na bydlení.
Vytvořit bytový fond zahrnující všechny tři stupně budou mít za povinnost obce. A to buď ve svých vlastních bytech nebo je pronajímat od soukromníků.
V původní koncepci se uvažovalo, že obce budou povinny vyhradit pro tyto účely pět procent celkového bytového fondu. V aktuálním návrhu, který má na stole vláda, už se ale tato cifra nevyskytuje s tím, že „výše povinného počtu bude předmětem dalšího jednání a příprav zákona o sociálním bydlení.“
Podle propočtů ministerstva dnes již existující obecní a soukromý bytový fond dovede pokrýt asi 60 procent potřeb pro nový systém sociálního bydlení. Zbytek by měly obce dobudovat v horizontu dvaceti let.
Obce: Je to návrat o čtvrtstoletí zpět
Ne každý ale optimismus ministryně Marskové sdílí. Ministerstvo pro místní rozvoj se například vzdalo své funkce spolugestora. Podle zástupců obcí, na které přejde velká část zodpovědnosti, je plán nereálný.Právě obce jsou spolu s kraji a několika dalšími institucemi nejhlasitějšími kritiky koncepce. „Svojí celkovou filozofií nabourává koncepci dosavadního 25letého směřování státu a české společnosti k větší odpovědnosti jednotlivce za svůj osud a osud svých blízkých a navrací se k paternalistickému a centralistickému pojetí státu,“ zní hned v první zásadní připomínce podepsané Svazem měst a obcí (SMO).
Dále zástupci měst a obcí vyčítají návrhu přílišné zásahy do jejich samosprávy nebo obecně považují investiční nebo finanční nároky na ně kladené za nereálné. Návrh totiž předpokládá, že k samotnému vybudování potřebného bytového fondu by měly pomoci dotace ve výši deseti procent.
„Představa, že obce bude motivovat desetiprocentní státní příspěvek, kdy 90 procent nákladů na bytovou výstavbu zaplatí z vlastního rozpočtu, je nereálná,“ kritizuje ale v připomínkovém řízení SMO.
Naopak pochval se v připomínkovém řízení dočkala koncepce třeba od ombudsmanky Anny Šabatové. „Vítám předkládaný materiál, který považuji za zdařilý a jsem přesvědčena, že představuje kvalitní podklad pro navazující legislativní práce,“ poznamenala k návrhu veřejná ochránkyně práv.
