Situaci vygradovalo i to, že oba hlavní protagonisté - manažer Zbyněk Švejnoha a majitel firmy Petr Pernička nebyli k nalezení. První z nich se po roce pobytu v Rusku vrátil a nechal se vyslechnout policií.
Druhý se v Česku ukázal až o sedm let později. To už trestní líčení oběhalo několik koleček a mělo za sebou i nepravomocné zproštění viny pro oba hlavní aktéry.
Když ústecký státní zástupce Jan Jakovec přednesl v červnu 2004 u libereckého krajského soudu obžalobu, diváci a novináři se do soudní síně málem nevešli. Na lavici obžalovaných ale zasedl jen Zbyněk Švejnoha.
Jeho firemní partner Petr Pernička komunikoval se soudem přes advokáta ze vzdálených Panenských ostrovů a Kanady.
Podle Jakovce se měli oba šéfové firmy spolupodílet na ilegálním převozu šesti vojenských letadel MiG-21 přes Kazachstán do Severní Koreje. Pernička navíc měl být jako předseda představenstva firmy zodpovědný za další nelegální obchody.
Od května 1994 do března 1999 podle obžaloby uzavíral smlouvy na dodávky vojenské techniky ze zemí bývalého Sovětského svazu do Bulharska a Severní Koreje bez licence od českého ministerstva obchodu.
Například do Bulharska se měla firma pokusit dovézt protiletadlový systém Tunguzka v hodnotě 5,5 milionu dolarů a čtyři soupravy leteckých motorů RD-33 za 2,6 milionu měly putovat do Severní Koreje.
Ani jedna transakce nevyšla. Podle obžaloby ale vyšla třeba dodávka protiletadlového systému na Kypr za 70 milionů korun.
Nad oběma známými libereckými podnikateli se vznášelo 8 let vězení.
Švejnoha a přes svého advokáta i Pernička se od nařčení z černých obchodů distancovali. Stejně tak od dodávky migů, zadržené v Baku.
„Měli jsme letět do Bratislavy, ne do Pchjongjangu“
Agroplast měl v té době od Omnipolu licenci na dovoz náhradních vojenských dílů z Ruska do Česka. Podle něj mělo letadlo namířeno do Bratislavy, ne do Pchjongjangu.
„Odlétali jsme z malého letiště poblíž Alma-Aty, na kontrolu jsem neměl čas. Bylo mi řečeno, že zboží pro Agroplast je mezi nákladem na palubě,“ prohlásil tehdy Švejnoha.
Popřel, že by věděl o změně cíle letu. Podle něj ázerbájdžánští celníci při mezipřistání zjistili nesrovnalosti v nákladu. Propustili ho po 12 hodinách, ale bez nákladu.
Švejnoha popřel i svoji zodpovědnost za ostatní obchody uvedené v obžalobě. „Já jsem o nich nevěděl. Ve firmě rozhodoval vždy pan Pernička,“ uvedl u soudu.
Skutečnost, že se skrýval v Rusku, vysvětlil Švejnoha obavou o svoji bezpečnost.
Stejně tak i Pernička, který ještě další tři roky pobýval v cizině. Ten ale v dopise hned na počátku popřel jakoukoli souvislost s nelegálními obchody.
Zprošťující rozsudek: nebyly přímé důkazy
Dál se kauza vyvíjela složitě. Řadu důkazů bylo potřeba pořídit v cizině, další zase podléhaly vojenskému či státnímu tajemství.
„Neexistovaly žádné přímé důkazy a část z těch, které státní zástupce předložil, byla pořízena v cizině v rozporu s naším právním řádem, takže jsme je použít nemohli,“ zdůvodnil nakonec soudce Petr Neumann zprošťující rozsudek, který vynesl v létě 2006.
Situaci komplikovalo i to, že Pernička byl stále v cizině, a soudce ho nemohl vyslechnout. Když se státní zástupce odvolal, byla to právě tato skutečnost, která vrátila případ do hry.
Když pak Pernička v roce 2007 k soudu přišel, popřel svoji vinu. V únoru 2009 vynesla soudkyně Olga Fričová další zprošťující rozsudek. Potvrdila stanovisko svého předchůdce, že část důkazů opatřených právní pomocí v zahraničí je nepoužitelná. Podle ní obsahoval případ procesní chyby. Státní zástupce se ale znovu odvolal.
A pak do případu vstoupil v lednu 2013 prezident Václav Klaus s amnestií. Ta zastavila kauzy se sazbou nižší než 10 let, které běží už více než osm let. Zatímco tehdy devětačtyřicetiletý Zbyněk Švejnoha jí využil, o tři roky starší Petr Pernička se rozhodl případ dotáhnout až do konce a opět bodoval.
V květnu 2013 vynesl v pořadí už třetí soudce zprošťující verdikt. „Soud dospěl k závěrům, že se skutek stal a je trestným činem. Soud ale zároveň nemůže říci, že se ho dopustil Pernička,“ zdůvodnil rozsudek soudce libereckého krajského soudu Martin Omelka.
Případ je definitivně uzavřený. „Sice jsem se odvolal, ale když jsem si přečetl odůvodnění, vzal jsem odvolání zpět. Je těžké po tolika letech někoho soudit,“ říká státní zástupce Jan Jakovec. „Případy porušování pravidel obchodu s vojenským materiálem řeší soudy i v jiných krajích. I když ten liberecký byl výjimečný, protože měl mezinárodní měřítko.“
