Před nedávnem v týdeníku Horník uvedl, že firma chce těžbu v Dole Paskov na Frýdecko-Místecku ukončit na konci letošního roku.
„Nebylo rozhodnuto o jakémkoliv definitivním, nenávratném uzavření jakéhokoliv dolu OKD a nebude tak učiněno, dokud nebudou jasné rozpočty a vyrovnaná bilance hospodaření společnosti pro další období,“ řekl dnes Klimša. Podle něj se vedení společnosti snaží připravit „modely, které umožňují vyvážené hospodaření pro příští období“.
Předák odborové konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula na sjezdu řekl, že nejlepší variantou řešení by bylo, pokud by vlastníci firmu oddlužili. Vidí pak „prostor“ i pro jednání vlády o případné další pomoci. „S takovým návrhem ale nikdo nepřišel,“ uvedl Středula. Očekává, že majitelé „se seriózním návrhem“ přijdou.
Šéf honických odborů Jan Sábel na tiskové konferenci řekl, že se dál jedná a jednou z alternativ je, že by se důl Paskov letos neuzavřel a těžilo se v něm ještě příští rok. Odboráři v OKD jsou ve stávkové pohotovosti. Hornický odborový svaz chystá v regionu ale „další kroky“. Sábel je zatím nechtěl upřesnit.
Odbory jsou ve stávkové pohotovosti
OKD patří společnosti New World Resources (NWR), jež má nového majitele - skupinu Ad Hoc Group (AHG). Sdružuje tři nadnárodní investiční společnosti, dosavadní věřitele firmy. Společnost NRW opustil podnikatel Zdeněk Bakala. Na NRW totiž převedla všechny své akcie společnost CERCL Mining, která Bakalovi z poloviny patří.
Odboráři už pohrozili tím, že pokud by horníkům nepřišla výplata, jsou připraveni zůstat pod zemí a nevyfárat. „Kdyby pak ale lidem mzdu poskytl stát, mohl by patřit také mezi věřitele a tlačit na vlastníky, aby situaci řešili, dodal Sábel.
Ministerstva práce a průmyslu už chystají seznam opatření, která by měla pomoci propouštěným. Přímo u firmy by měl mobilní pracoviště úřad práce. Počítá se s rekvalifikacemi, zaměstnáním ve státním podniku, příspěvky na dojíždění za prací či sociálním měsíčním příspěvkem 7000 či 8000 korun, který by se vyplácel po určitou dobu.
Podle ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) se uvažuje ale i o tom, že by horníci mohli odcházet do penze ne o zamýšlených pět let, ale o šest či sedm let dřív než ostatní pracovníci. Ministerstvo návrh nyní propočítává. Ve Sněmovně je právě novela, která má umožnit havířům odejít na odpočinek pět let před důchodovým věkem. Marksová novinářům řekla, že by se prodloužení na šest či sedm let mohlo tedy dostat už do tohoto nyní projednávaného zákona.
