Pozměňovací návrh senátorky Jitky Seitlové má pomoci více než 600 obcím, které si stěžují na nedostatečné pravomoci v oblasti vymáhání ochrany před zápachem. Podle pozměňovacího návrhu by ministerstvo mělo stanovit definici obtěžujícího zápachu a minimální emisní limity pachových látek (více zde).
„Starostové obcí se obracejí na senátory i poslance, protože lidé podávají obrovské množství stížností a neví si s tím rady. Současná právní úprava neumožňuje účinnou ochranu před zápachem,“ upozornila poslance Seitlová. Právě stanovení minimálních limitů by mohlo pomoci při vymáhání ochrany, kterou by zajišťovala například Česká inspekce životního prostředí.
Ministerstvo životního prostředí zaujalo k návrhu neutrální postoj. „Domníváme se, že máme dostačující prostředky, aby se docílilo toho, co senátorka Seitlová navrhuje,“ uvedla Berenika Peštová, náměstkyně pro řízení sekce technické ochrany životního prostředí.
Ředitel odboru ochrany ovzduší Kurt Dědič už dříve připustil, že bude potřeba zaměřit se na praxi a pomoc krajským úřadům tak, aby si dokázaly s konkrétními situacemi lépe poradit.
Kontroly namířené proti notorickým paličům
Zákon o ochraně ovzduší proslul zejména kontrolami domácích topenišť, které by měly zabránit spalování zakázaných materiálů v kotlech (více čtěte zde). Kontroly by probíhaly až po opakovaném upozornění na spalovací zdroj a předcházelo by jim zaslání výzvy a poučení o správném topení v kotli. „Nehrozí tam msty ani plošné kontroly domácností. Úřadům to dává možnost zasáhnout proti notorickým paličům, což není v této chvíli možné,“ uvedl ve středu před výborem poslanec Václav Zemek z ČSSD.
Podobně se už dříve vyjádřil také Kurt Dědič: „Zákon o kontrole spolu se zákonem o ochraně ovzduší definují postup, jakým způsobem bude kontrola provedena. Přístup do domácnosti by měl být omezen pouze vstupem k tepelnému zdroji (kotli) a používaným palivům. Samotná kontrola by pak neměla sloužit k jiným účelům, než právě ke kontrole kotle a jeho příslušenství. Proti výsledku kontroly je také se možné odvolat.“ (více jsme psali zde)
Skleníkové plyny z dopravy se sníží jen o 3,5 procenta
Ministerstvo ve středu podalo celkem sedm pozměňovacích návrhů k zákonu o ochraně ovzduší . Jeden z nich má upravit závazek České republiky, podle něhož měla do roku 2017 snížit emise skleníkových plynů z dopravy o čtyři procenta. „Ukázalo se, že nejsme schopni naplnit cíl. Šli jsme proto na hodnotu 3,5 procenta,“ vysvětlila výboru náměstkyně Peštová.
Do roku 2020 má desetina paliv pro auta v EU pocházet z obnovitelných zdrojů a zároveň se má do té doby snížit emise skleníkových plynů z dopravy o šest procent proti roku 2010 (více čtěte zde). EU už nařídila povinně snížit emise o 2 % do roku 2015 a Česku se to podařilo splnit. Pro rok 2017 byl členským státům doporučen dobrovolný mezicíl snížit emise o 4 %.
Návrh souvisí s povinným přimícháváním biopaliv do benzinu a nafty - v každém litru motorové nafty je 6 % bionafty a v benzinu 4,1 % bioetanolu. V Česku se tím zabývají dodavatelé pohonných hmot jako Čepro, Unipetrol, MOL, Shell nebo Agrofert (do holdingu Agrofert patří i společnost MAFRA, vydavatel portálu iDNES.cz, pozn. red.).
Zástupci ministerstva ve středu prosadili také nástroj proti daňovým únikům v oblasti biopaliv. Podvodníci v současnosti nechávají přejíždět vlaky s bionaftou přes hranice sem a tam, aby papírově znásobili nakoupený objem biosložky a splnili tím povinnost přimíchávat ji do svých produktů. Čestné prohlášení u přeshraniční přepravy má vícenásobnému započítávání objemu čistého biopaliva zabránit.
