Znepříjemňují, zhoršují, prodlužují cestu. Většina reakcí cestujících na zavedení dopravních terminálů na okrajích Ostravy není pro jejich zastánce právě nejpříjemnější. A praxe ukazuje, že ani hlavní cíl, odsunout dopravní zátěž z centra města, příliš nevychází.
„Dříve jezdily prakticky všechny autobusy z Brušperka do Ostravy až na ÚAN. Po otevření terminálu na Dubině tam některé z nich končí, lidé musí dál jet tramvají, což cestu prodlužuje,“ přibližuje jednu ze změn devětatřicetiletá Eva Krečmerová z Brušperku. „A týká se to třeba lidí, kteří jedou na kontroly do nemocnice a podobně.“
„Dubinou naprostá většina spojů z tohoto směru jen projíždí a pokračují na ÚAN, končí tam jen část z nich jezdících mimo špičku,“ oponuje Aleš Stejskal, jednatel společnosti Kodis, koordinující dopravu na většině území kraje.
„Při jednáních nám bylo řečeno, že většina spojů, hlavně ve špičkách, bude dál jezdit až na ÚAN, na Dubině mají končit jen ty mimo špičku,“ potvrdil bývalý starosta Brušperka Ivan Krupník.
Proč se terminál na Dubině vlastně stavěl, tak není jasné. Autobusy, které měly z centra města zmizet, tam totiž zajíždějí dál. Prázdné.
„Autobusy, jejichž trasy končí na Dubině, pak jezdí prázdné do našich garáží v centru Ostravy, nebyl by problém ty cestující vzít,“ říká ředitelka společnosti Arriva Morava Pavla Struhalová.
Hranečník trnem v oku havířovským
Podle Aleše Stejskala jde ale hlavně o problém dopravní firmy.
„Je na dopravci, do jaké míry si uzpůsobí spoje tak, aby jeho vozy nemusely zajíždět dál, autobusy mohou klidně stát na Dubině, je tam jak odstavná plocha, tak zázemí, které využívají řidiči Dopravního podniku Ostrava.“
Arriva ale provozuje autobusy na více linkách a v různých směrech a ty proto musí přejíždět.
„Denní přejezdy z ÚAN do Svinova, na Dubinu, do Muglinova nebo na Hranečník přesahují 620 kilometrů. Tyto jízdy by cestující klidně mohli využívat,“ říká Pavla Struhalová. Pro některé cestující znamená ukončení tras na terminálech také ukončení využívání autobusových spojů.
Cestující na terminálech
cestující autobusy -10,6 % cestující DPO -10,8 % ̈
cestující Karviná +11,6 % cestující Havířov -2 %
Sčítání ještě neskončilo, data nejsou k dispozici. Zdroj: Kodis |
„Začal jsem jezdit autem, přestupy na Dubině mi nevyhovují,“ přiznal třiačtyřicetiletý Pavel z Hukvald. Ani tamní autobusové linky se totiž dřívějšímu ukončení jízdy v době mimo špičku nevyhnuly.
A podobně reagovali také cestující, jejichž autobusy končí na Svinově. „Ve Svinově výsledek ukázal pokles cestujících na příměstských linkách o 10,6 procenta,“ řekl Stejskal. „Ovšem současně také vykázal pokles 10,8 procenta na spojích Dopravního podniku Ostrava, kterých se žádné změny ve Svinově nedotkly. Tedy těžko soudit, zda změny na příměstských linkách byly způsobeny jejich zkrácením, či obecným poklesem počtu cestujících.“
S opačnou situací se setkali zaměstnanci Kodisu na dalším z terminálů, na Hranečníku. Ten se stal trnem v oku hlavně lidem z Havířova, kterým vadí fakt, že autobusy už nezajíždějí až na zastávku na náměstí Jurije Gagarina v centru Ostravy. Na dalších autobusových linkách ale cestujících ve skutečnosti přibylo.
„V případě linek do Orlové a Karviné byl zaznamenán nárůst cestujících o 11,6 procenta, u linek do Havířova byl zaznamenán pokles o dvě procenta,“ přiblížil výsledky průzkumu Stejskal.
Na Dubině ještě srovnání nemají
Jak vypadá situace na Dubině a jak se zprovoznění tohoto terminálu projevilo na počtu cestujících, zatím není jasné.
„Srovnávací sčítání dosud není ukončeno,“ vysvětlil jednatel Kodisu. A jasno nemá ani společnost Arriva, provozující většinu spojů vedoucích na tento terminál. „Linky se hodně proměnily a nedá se je srovnávat. Proto nemůžeme konkrétní čísla zjistit,“ poznamenala Struhalová. A podobné to je i u ostravského Dopravního podniku.
„Cestující, kteří dříve jezdili autobusovými linkami do centra města, dnes přestupují na terminálech na trolejbusy nebo tramvaje, které míří jinam než původní trasy autobusů. Proto se jednotlivé linky nedají příliš srovnávat,“ doplnil tiskový mluvčí Dopravního podniku Ostrava Miroslav Albrecht.
