Soud s Petrem Kramným snese v moravskoslezském regionu za posledních deset let srovnání jen s jedním: případem popálené romské dívenky po útoku radikálů ve Vítkově.
Přitom už několikrát Krajský soud v Ostravě řešil případy vícenásobných vražd. Přesto se kauza Kramný stala určitým fenoménem a nebylo snad člověka, který by o záhadné smrti žen neslyšel.
Petr Kramný zůstává i při příchodu k soudu v Olomouci bez emocí:
3. října 2013 |
Taková normální rodinka
Kramní se ničím nelišili od stovek jiných rodin. On byl dělníkem v nošovické automobilce, ona pomáhala seniorům. Kdysi byli zamilovaní, a když se jim narodila dcera, dosáhlo jejich štěstí vrcholu.
Jenže postupem času se ukazovalo, že byli velmi rozdílní. Krásná a energická Monika toužila po jiném životě, potají se například nechávala fotit jako modelka.
Petr žárlil. A to tak, že velmi. I když před soudem zdůrazňoval, že jejich manželství nic nehrozilo, Monika ještě před osudnou dovolenou dávala najevo, že jejich vztah se blíží konci.
Zoufalý otec na dovolené
Byl to šok. Čeští turisté se otrávili na dovolené v Egyptě, což však neskončilo obvyklými zažívacími potížemi, ale smrtí matky a holčičky, přičemž manžel přežil snad jen zázrakem. A ten teď před kamerou pláče.
Už mnoho let neskončila přímořská dovolená české rodiny tak tragicky. Navíc to v červenci 2013 v Egyptě vřelo, v Káhiře se střídaly demonstrace. Mohl někdo trávit turisty, aby Egyptu uškodil? I tak se mnozí ptali. Exotická destinace navíc velmi znesnadnila vyšetřování.
Pláč za dvacet tisíc
Chování Petra Kramného se rychle změnilo po návratu do vlasti. Žádný smutek. Našel si nové přítelkyně, zármutek ze ztráty nejbližších jako by zmizel. Vrcholem byla nabídka bulváru, že pokud zapózuje u hrobu Moniky a Klárky, dostane deset tisíc korun. A když přidá pláč, získá dvojnásobek.
„Moc mi to nešlo,“ svěřil se pak Kramný známému. Poté to soudu vysvětloval tím, že jen sháněl peníze na náhrobek, a obhájkyně přidala: „To, že se někdo chová divně, ještě neznamená, že vraždil.“
Soud minutu po minutě
Líčení provázel obrovský mediální zájem. Vždyť na zahájení projednávání přijelo z nejčtenějšího bulváru šest lidí: dva redaktoři seděli v soudní síni, další sbíral názory na chodbě, samozřejmostí byli dva fotografové a přibyla i kreslířka.
Některá média zavedla on-line soudní zpravodajství. Část novinářů obhájkyně Kramného označila za „kramnology“.
„Bohužel rozsudek je i výsledkem tohoto mediálního honu, protože bylo veřejnosti předkládáno, co si o případu myslet,“ tvrdila.
