Poté, co se v rámci insolvenčních řízení zbavila stamilionových dluhů, chce firma expandovat. „Uvažujeme o výstavbě dalšího hangáru na opravy menších letadel, který bude vedle toho současného. Nejdřív je ale třeba postavit baterkárnu, kompozitní dílnu nebo klempírnu,“ vypočítává plánované kroky v mošnovské firmě její majitel Jaroslav Strnad.
Právě jeho firma Czechoslovak Group krachující leteckou opravnu před časem koupila a vytáhla z dluhů.
„Aktivně podnikáme v Moravskoslezském kraji, máme tam Tatrovku, takže jsme vnímali i dlouhodobý problém s JAT. Také proto jsme se rozhodli ji převzít. Teď je tato společnost po restrukturalizaci, podařilo se nám ji naplnit prací, vydělává, tedy zvrat k lepšímu tam byl velmi rychlý,“ vysvětluje Strnad důvody, proč se o krachující leteckou opravnu zajímal.
Po záchraně podniku se podařilo najít i nové zákazníky. A s rostoucími tržbami začíná firma hledat nové zaměstnance.
„Dnes v Mošnově pracuje okolo 250 lidí a každý měsíc nabíráme několik nových. Náš cíl je zvednout stavy až na 400 lidí,“ vysvětluje Strnad. „Momentálně nám v tamním velkém hangáru stojí šest letadel, na kterých se pracuje. A každý zákazník chce, aby byla oprava rychlá – za tu je ochoten si i připlatit. A my chceme, abychom tam šest letadel na opravu měli trvale. Což bez dalších lidí nejde.“
Opravnu zajímají i armádní zakázky
Se změnou majitele se změnili také zákazníci. Zatímco dříve převažovala letadla z Ruska, dnes je tomu naopak. „Dnes, pokud vím, v Mošnově neopravujeme jediné letadlo pro ruský trh, kapacitu máme naplněnou díky zákazníkům z evropského trhu. Hangár je plný, nabíráme další zaměstnance a myslím, že na konci letošního roku bude mít JAT už pěkný zisk,“ pochvaluje si mošnovskou akvizici nový majitel.
A k očekávanému zisku může mošnovská firma obdržet i prémii. Stát jí může vyplatit až 300 milionů korun, které zbyly z pobídky vyjednané původním majitelem Danešem Zátorským.
Ten pro firmu, pro niž vystavěl na zelené louce obří hangár umožňující opravovat většinu dopravních letadel létajících po evropském nebi, získal státní pomoc ve výši 600 milionů korun.
V budoucnu by rádi opravovali armádní vrtulníky a letadla
Firma v problémech ale stačila využít jen polovinu z přislíbené dotace. Podle Zátorského to byl jeden z důvodů, proč se letecká opravna dostala do problémů. Stát totiž kvůli hospodářské krizi na konci minulého desetiletí přestal dotační peníze posílat.
Job Air Technic se dostal do problémů prakticky po zahájení provozu. Firma nesplácela dluhy (z téměř 700milionového úvěru nezaplatila ani korunu, pozn. red.).
„V případě, že je možnost na podporu a rozvoj JAT peníze získat, budeme o ně mít samozřejmě zájem. Zatím jsme o tom nejednali, ale připravujeme podklady,“ přiznává Strnad.
A u oprav dopravních letadel by v halách společnosti v Mošnově nemuselo zůstat. „Dokážu si představit, že můžeme výhledově opravovat i armádní vrtulníky nebo letadla,“ přibližuje své představy o budoucnosti letecké opravny majitel. „Potřebuje na to ale zaškolený personál a příslušná oprávnění, certifikáty. A dále sklady, zásoby. Armádní zakázky pro JAT dnes neřešíme, máme zakázek dost, ale určitě se tomuto směru rozvoje nebudeme bránit.“
