Několik soukromníků a obec. To jsou vlastníci pozemků, které chybí Povodí Odry vykoupit pro stavbu přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku.
„Jedná se o několik parcel, které hodláme dovykoupit v příštím roce. Kdyby vlastníci i nadále nesouhlasili, mohlo by dojít k jejich vyvlastnění. Je to ale krajní řešení, protože by šlo o podstatně nižší cenu, než na kterou mají vlastníci nárok nyní,“ zmínil obchodní ředitel Povodí Odry Čestmír Vlček.
Stát už do výkupu pozemků investoval přes 480 milionů korun a i z tohoto důvodu už podle Vlčka není cesty zpět a přehrada stát bude.
„Často se mluví o tom, že stavba nabírá zpoždění, ale není to pravda. Letos jsme podle plánu začali s drobnými stavbami. Pozemky potřebujeme až pro přehradu, tedy do roku 2020. Jednotlivá územní i stavební řízení mohou probíhat paralelně,“ pokračoval Vlček.
Obyvatelé se v referendu vyslovili proti výstavbě přehrady
Vedení obce Nové Heřminovy mluví o nátlaku ze strany Povodí Odry.
„Závazné je pro nás referendum z roku 2008, kdy se místní vyslovili proti přehradě. Já jej musím respektovat a souhlasím s výsledkem. Vyhlášení nového referenda je podle nás nepodstatné. Vadí nám, že státní podnik nerespektuje nesouhlas lidí v obci a prosazuje bezohledně své zájmy,“ prohlásil starosta obce Ludvík Drobný.
Starosta se rovněž opírá o studii, podle níž je přehrada zbytečná. „Je to nadbytečné opatření. Povodí Odry chce stavět jednotlivá menší opatření i přehradu. Kdyby se ovšem koryto řeky rozšířilo a zvýšila se dostatečně jeho kapacita, tak by toto opatření jako ochrana před stoletou vodou stačilo,“ popsal autor studie Václav Čermák, který desítky let pracoval v oddělení protipovodňové ochrany Povodí Moravy.
Státní podnik si ale stojí za tím, že přehrada je nutná. „My jsme samozřejmě prověřili i variantu bez přehrady, ale podle posudků je to nedostatečné opatření. Obec se drží jedné studie, která jim vyhovuje,“ oponoval Vlček.
Podle Drobného ale chybí nezávislé posouzení. „Je jasné, že pracovní skupina, kterou si najalo Povodí Odry, se nevysloví proti přehradě, jež už stála stovky milionů korun. Já chápu, že je to značná investice, ale to není náš problém. My jsme od začátku říkali, že jsme a budeme proti. A argument, kolik se už investovalo, považuji za nátlak,“ dodal Drobný.
Obec podala i žalobu k Ústavnímu soudu, leží tam mnoho let
O stavbě by mělo rozhodnout územní řízení v příštím roce. „Při něm se ukáže, zda může stavba začít, i když akce není v územním plánu obce. Podle našich právníků to možné není,“ tvrdí starosta.
Nádrž je však už v krajském územním plánu, který je nadřazen obecnímu, a tudíž rozhoduje.
„Tím, že vláda vydala aktualizaci politiky územního rozvoje, která obsahuje plochu pro vodní nádrž Nové Heřminovy včetně dalších ploch pro snížení povodňových rizik, nebude použit při umísťování stavby nádrže územní plán obce a rozhodne územně plánovací dokumentace kraje,“ vysvětlila mluvčí Moravskoslezského kraje Petra Špornová.
Povodí Odry nabízí obci kompenzaci. „Jde o kanalizaci, stavbu cest či fotbalové hřiště, neboť část původního by měla zalít voda. Potřebujeme ale náklady zahrnout do projektu a odmítavý postoj obce hraje roli,“ uzavřel Vlček.
Podle starosty nejde o peníze, ale o princip. Obec podala i žalobu k Ústavnímu soudu, ta tam už ale leží několik let.
Opatření včetně přehrady na toku řeky Opavy by měla stát skoro šest miliard korun. Letos se začaly stavět dvě suché nádrže asi za padesát milionů korun.
