I když by kupní cena činila symbolickou korunu, je jasné, že náklady v řádu minimálně jednotek miliard by byly záhy potřeba na útlum těžby a závazky s ní spojené. Ministr Mládek vidí smysl návrhu v tom, že stát by mohl v podstatě od počátku útlum řídit a nestalo by se, že by na něj - nejspíš v ještě nevýhodnější pozici - zbyl.
„Jde o zabránění opakování stejného příběhu, který se již v OKD odehrál. Jeho podstatou byla snaha soukromého vlastníka maximalizovat výnosy pro sebe a náklady spojené s útlumem dolů a uvolňováním pracovníků OKD přenést na bedra státu,“ řekl Mládek ve zjevné narážce na předchozí majitele dolů, společnost NWR ovládanou Zdeňkem Bakalou a Peterem Kadasem.
Babiš trvá na soukromém investorovi
Návrh ale bude muset Mládek prosadit na vládě. Minimálně ministr financí Andrej Babiš je však proti. Plán označil za mrhání veřejnými penězi a zopakoval, že OKD by měl koupit privátní investor. „Proces prodeje probíhá, tak nechápu, proč se ho kolega Mládek snaží narušit,“ uvedl místopředseda vlády.
Prodej „serioznímu soukromému investorovi“ by byl přitom nejlepším řešením i pro Mládka, je ale nepravděpodobné, že se někdo takový najde. „Velmi bych si přál, aby se objevily další plnohodnotné návrhy na odkup OKD od seriózních investorů, kteří se postarají nejen o pokračování těžby, zaměstnanosti v regionu a uspokojení věřitelů, ale zajistí i řádný útlum po ukončení těžby. Existence takovéto nabídky by samozřejmě byla optimálním řešením,“ dodal Mládek ke svému plánu.
Například obchodník s uhlím a majitel Carbounion Bohemia Petr Paukner si ale myslí, že žádný soukromý manažer, který by neměl „postranní úmysly“ OKD v současné kondici koupit nemůže. „Jediná varianta je podle mě stát,“ říká Paukner, který loni nabídl spolu s majitelem Metalimexu Petrem Otavou nabídl OKD takzvané komoditní financování (popsal v rozhovoru zde).
Na tuto nabídku ale podle Pauknera dodnes nedostali žádnou odpověď. „Kupovat OKD se rozhodně nechystám, nedávalo by to smysl,“ dodává.
Na Paskov zatím Mládek peníze uvolnit nehodlá
I proto bylo i dosud Diamo bráno za nejpravděpodobnějšího strategického partnera krachujících OKD. Státní podnik zajišťující sanace už dříve předeslal, že zkrachovalou černouhelnou společnost může převzít i s miliardovými závazky. Vedení OKD zároveň koncem loňského roku oslovilo až dvě stě firem, kterým nabídlo strategické partnerství (více čtěte zde).
O reorganizaci OKD - tedy přijetí či nepřijetí některé z nabídek - by měl začít rozhodovat věřitelský výbor do 12. dubna. Do té doby mu musí představenstvo předložit reorganizační plán - tedy například právě prodej Diamu za korunu. Pokud ho věřitelé neschválí, došlo by k vyhlášení konkursu.
Podle Mládka zároveň současný plán ucházet se o OKD nic nemění na předchozím rozhodnutí vlády neposkytnout 723 milionů na útlum Dolu Paskov. Ten se má zavřít už letos v březnu a OKD požádalo loni v prosinci vládu o peníze na odstupné pro horníky a technickou likvidaci dolu (psali jsme zde).
Vláda už loni poskytla firmě k čerpání jiný úvěr ve výši 700 milionů korun - ty jsou ale určeny jen na provoz.
Zavírání šachet, žaloby na Bakalu i NWR
Stejný osud jako Paskov - tedy nákladné uzavírání - čeká přitom v následujících letech i další šachty OKD. Už v průběhu letošního roku by měla skončit i těžba na Dole Darkov. Na rok 2018 počítá vedení OKD s ukončením těžby na Dole Lazy. To už by tedy případně mohl zajišťovat stát přes Diamo.
OKD, spravované aktuálně insolvenčním správcem a věřitelským výborem, zároveň v poslední době zesílilo tlak na předchozí akcionáře a vedení. V listopadu podala firma OKD žalobu na Bakalu a NWR (více čtěte zde).
Po NWR v rámci její likvidace přihlásila OKD pohledávky ve výši 22,6 miliard korun. Důvod nechtěli insolvenční správce Lee Louda ani mluvčí OKD Ivo Čelechovský komentovat.
Kroky souvisejí s vyplácením dividend mezi roky 2006 a 2012, kdy si akcionáři vypláceli vyšší dividendy, než byly zisky firmy. OKD se tak musela nevýhodně zadlužit. Toho s týká i nejaktuálnější a nejkonkrétnější akce: Louda chce po bývalém vedení zpět 2,74 miliardy korun. Viní ho z toho, že svým rozhodnutím o vyplacení dividend v roce 2010 poškodili společnost (informovali jsme zde).
