Ptáci začali umírat už během středy, kdy hospodář našel v kurníku mrtvé perličky. Kropenatí ptáci zahynuli přes noc. Po nich začaly umírat kachny i husy. „Manžel otevřel kurník a vypotácelo se pár slepiček. Zmateně pobíhaly. Ležela tam i mrtvá kachna. Za chvíli začaly umírat i husy, bylo to strašné,“ popsala situaci manželka hospodáře.
Že za to může ptačí chřipka, potvrdila veterinární správa, která rovněž navrhla usmrcení všech zbývajících ptáků. Šiftovi tak po již mrtvých zvířatech přišli o další dva bažanty, pětadvacet slepic, pět kachen, tři husy a tři perličky. Dvacítku holubů, které Šifta choval, vystřílel sám ještě před příjezdem likvidační čety.
„Už ten chov neobnovím, nemám na to sílu. Ani další drůbež už v takovém počtu nechci, maximálně pár kusů,“ svěřil se zdrcený zemědělec. U samotného zabíjení zvířat být nechtěl.
Na rozdíl od komerčních velkochovů, kde se ptáci zabíjejí oxidem uhelnatým, byli v tomto případě ptáci zabíjeni injekčním vstříknutím jedu přímo do žíly u plic. „Smrt v takovém případě nastává během pár vteřin a je bezbolestná,“ potvrdil Roman Šebesta, ředitel Krajské veterinární správy v Liberci.
O tom, odkud se nákaza na Turnovsku objevila, se zatím jen spekuluje. Šiftovi i jejich sousedé se domnívají, že ptáci se nakazili od divokých kachen, které žijí na blízkém rybníčku. Ty mohly přiletět odkudkoliv.
Rodina má nárok na odškodnění
„Kdyby Vráťa neměl ty své rybníčky, tak se mu to nestalo,“ myslí si jeden ze Šiftových sousedů. „Je mi ho moc líto. On tím žil, navíc prodával maso a vajíčka, takže to teď bude mít těžké,“ dodal soused.
Rodina má podle Petra Majera ze Státní veterinární správy nárok na odškodnění od ministerstva zemědělství.
Podle informací MF DNES je ale náhrada za nosnici jen asi 100 korun, zdaleka tak nevyřeší finanční situaci, do níž se rodina dostala. Obavy má i z toho, jak situaci přijmou další sousedé, kteří maso a vejce od Šiftových odebírali. „Jsme malá vesnice, snad si na nás nebudou ukazovat, že ta nákaza přišla od nás,“ povzdechla si manželka chovatele.
Klid nebudou mít chovatelé drůbeže v tříkilometrovém okruhu. Musejí se podrobit sčítání ptactva a hlásit každý úhyn. „Musejí také zamezit převozu drůbeže, držet ji uzavřenou a zajistit, aby s ptáky nepřišli do kontaktu cizí lidé. Těch opatření je hodně a jistě to není příjemné,“ podotkl Roman Šebesta.
V zoo zatím klid
Nejbližší velkochov ptactva je ve 27 kilometrů vzdáleném Libštátu, kde je aktuálně kolem 50 tisíc kusů drůbeže.
V liberecké zoo, kde se koncentruje na malé ploše větší množství převážně dravého ptactva, žádné opatření zatím přijímat nebudou.
„Ptáky nemůžeme posbírat a někam strčit. Zničili bychom minimálně sezonu a dost možná ty ptačí páry. Do voliér může proletět vrabčák, ale to může do všech zoologických zahrad. Kdybychom se dopředu pustili například do zahušťování ok v ptačích klecích, tak můžeme udělat větší škodu než případný výskyt viru ptačí chřipky. Nejenom že bychom ty ptáky vystresovali, ale mohli bychom narušit statiku voliér. Byly nějak stavěné, napadne další metr sněhu, který nepropadne, a může to celé spadnout,“ vysvětlil ředitel zoo David Nejedlo.
