„Rád bych po delší odmlce ostatním představil svoji celoživotní tvorbu. Jelikož ve Frýdku-Místku není výstavní prostor, který by umožnil uspořádání většího rozsahu výstavy, musel jsem zvolit několik dílčích, tematicky odlišných výstav,“ vysvětlil Miroslav Holinka svůj záměr s tím, že jeho fotografie budou postupně k vidění v Národním domě, v Muzeu Beskyd na frýdeckém zámku a v Nové scéně Vlast.
První výstava pod názvem Slezan - v proměnách času je k vidění v Národním domě. Začala 1. února a potrvá do konce stejného měsíce. Skládá se ze dvou částí. „V první jsou černobílé snímky z let 1969 až 1977, kdy jsem pracoval ve Slezanu v propagačním oddělení jako fotograf, výtvarník. Zachycují život a práci přadlen, tkadlen a dalších profesí,“ nastínil autor.
„Druhá část, i když v barevném provedení, dokumentuje zašlost, prázdnotu, opuštěnost provozních hal s malými útržky stop po člověku,“ dodal.
Druhou výstavou v Muzeu Beskyd od 15. června do 27. srpna chce frýdecko-místecký fotograf přiblížit návštěvníkům své hlavní, dá se říci dominantní téma, a tím je žena.
„Citlivý divák pochopí, že na mých fotografiích je vyjádřen obdiv k ženě, k její kráse, lásce, mateřství, jejímu smyslnému tělu. Vždy přistupuji k ženě s úctou a pokorou. Tato prezentace zahrnuje období let 1965 až 1995,“ přiblížil Holinka.
Na třetí výstavě představí barevné fotografie z posledních let, na kterých dominuje barevnost architektury, přírody a abstrakce. Tato prezentace bude k vidění v září v Nové scéně Vlast.
„Nedovedu oddělit jednu výstavu od druhé. Ve svém fotografickém životě hledám krásy přírody, ženy, města, ve kterém jsem se narodil a stále v něm žiji, ale i zákulisí sportovního dění.“
Nejkrásnější vzpomínky má na fotoklub Válcoven plechu
Dlouhá fotografická léta spojil Miroslav Holinka s fotoklubem Domu kultury Válcoven plechu, v němž působil dvaadvacet let a má na tuto dobu nejkrásnější vzpomínky.
„Byli jsme parta až dvaceti fotografů rozdílných profesí a odlišného věku od sedmnácti až do sedmdesáti let. Scházeli jsme se jednou týdně, stále nosili nové fotky, navzájem si radili, jak je zdokonalit, dovést je z roviny běžné fotografie na úroveň fotoobrazů představitelných veřejnosti,“ popsal tehdejší fungování fotoklubu.
„Běžné bylo pro všechny členy zvládnutí úkolů na různá témata. Fotoamatéři fotoklubu pořádali autorské a klubovní výstavy ve městě a mimo něj. Přínosem byla i spolupráce s výtvarným kroužkem Domu kultury Válcoven plechu, kdy jsme společně jezdili i na několikadenní tvůrčí zájezdy, zejména na Slovensko,“ zavzpomínal.
Obě skupiny umělců pak společně každoročně vystavovaly nové práce uplynulého roku na tradiční Vánoční výstavě. Tradice této výstavy sahá do počátku čtyřicátých let minulého století.
„V dnešní době se smazal rozdíl mezi amatérismem a profesionalismem, zejména nástupem digitální fotografie. Není problém pro kohokoliv vytvořit hezké, zajímavé snímky rodinné, z dovolené, z rodinných oslav a podobně,“ poznamenal Holinka.
„A když vezmu v potaz současnou činnost členů Fotoklubu Art Collegium, je obdobou válcovenského klubu. Dohromady amatéři s profesionály dosahují vysoké úrovně, porovnávají kvalitu a originalitu svých výtvorů s dalšími fotografy formou výměnných kolekcí i výstav v rámci republiky,“ podotkl fotograf Holinka.
