Podle studie Národního ústavu pro vzdělávání zájem firem o absolventy omezila hospodářská krize a následná recese.
"Vždy tvořili jednu z rizikových skupin. Vůči ostatním uchazečům jsou znevýhodnění nedostatkem praxe, chybějícími pracovními návyky a minimem zkušeností," vysvětlil spoluautor studie Jiří Vojtěch, proč je situace absolventů kritická.
Praxe je klíčová. "Všude chtěli minimálně tři roky praxe. Po čase už nemělo smysl se vůbec hlásit," líčí hledání práce Martina Sýkorová, absolventka obchodní akademie.
Nejhůř jsou na tom čerství držitelé výučního listu
Už loni se situace výrazně zhoršila. Letos na podzim pak mezi nezaměstnanými skončilo studentů po škole ještě víc.
"Celkový podíl nezaměstnaných absolventů škol v roce 2013 činí 20,5 procenta, přičemž v předchozím roce to bylo 17,5 procenta," informovala Šárka Kadlecová z krajského odboru školství.
Nejhůře jsou na tom čerství držitelé výučního listu, těch po škole rovnou na úřad práce zamířilo 36,7 procenta z celkového počtu letos vyučených. O čtyři procenta víc než loni. Nezaměstnaní středoškoláci s maturitou letos tvořili 21,1 procenta, loni jen 16,9.
Mezi vyučenými na tom jsou nejhůře obory v oblasti textilní výroby, hornictví, hutnictví a slévárenství. Na úřadu práce skončil každý druhý absolvent.
Obory s maturitou: špatná situace je i v textilnictví
"Zde je ale malý počet absolventů, míra nezaměstnanosti není statisticky významná. Mezi skupiny s vysokým počtem absolventů a zároveň s vysokou mírou nezaměstnanosti patří zejména absolventi oboru kuchař číšník," řekla Kadlecová. Nejlépe si stojí zdravotníci a elektrotechnici.
Mezi obory s maturitou špatná situace panuje v textilnictví, i tady ale studuje málo lidí. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vůči počtu absolventů mají obory obchodní akademie a ekonomika a podnikání.
Výborná situace naopak panuje v oblasti informačních technologií. A mezi gymnazisty, tady je ale důvodem skutečnost, že většina pokračuje na vysokou školu.
Absolventi tvoří mezi nezaměstnanými skoro šest procent
Krajský úřad situaci mapuje a vychází z ní při změnách kapacit oborů. "Trh práce je ale nutné vnímat komplexně, nejenom z pohledu míry nezaměstnaných absolventů," připomněla Kadlecová.
Mezi lidmi bez práce v kraji tvoří absolventi necelých šest procent. Ke konci loňského roku jich úřady práce evidovaly 4 345. Například v roce 2008 jen 2 911. "Vzhledem k přetrvávající ekonomické krizi a opatrné personální politice firem dávají zaměstnavatelé při náboru pracovníků přednost lidem s praxí," komentuje Dagmar Habiňáková z krajského úřadu práce.
