Čeští ekologičtí odborníci na kvalitu ovzduší na předem vytipovaných místech s pomocí speciálního přístroje zjistili, že Ostravané v těch nejhorších okamžicích vdechují statisíce až milion nanočástic prachu v jednom kubickém centimetru vzduchu. Množství prachu v Ostravě měřili s dánskými kolegy.
Například na cyklostezce v Hrušově se nejvyšší vteřinové hodnoty nanočástic pohybovaly přes 500 tisíc na kubický centimetr. „Je tam sice zelená louka, řeka a stromy. Nedaleká koksovna je však zdrojem obřího množství prachu,“ uvedl Miroslav Šuta, odborný konzultant Centra pro životní prostředí a zdraví.
Momentální naměřené hodnoty se odvíjely od směru větru i otvírání koksárenských baterií. I ty průměrné však v Hrušově byly vysoké a lokalita se tak stala tou nejhorší. „Na cyklostezce v Hrušově jsme naměřili nejvyšší průměrnou koncentraci ultrajemného prachu, překračovala 75 tisíc částic na kubický centimetr,“ upřesnil Šuta.
Vysoké hodnoty naměřili i na cyklostezce u silnice
Dokonce více než milion ukázal displej měřiče na cyklostezce v Přívoze. „Tuto vteřinovou hodnotu jsme naměřili po průjezdu jednoho z vozidel, trasa vede u frekventované silnice,“ řekl Šuta s tím, že přívozská cyklotrasa byla třetím nejhorším místem. Průměrné hodnoty se tam pohybovaly okolo 53 tisíc nanočástic na kubický centimetr.
Na druhé příčce pomyslného žebříčku se umístily podzemní garáže ostravského magistrátu s průměrem 69 tisíc naměřených nanočástic. Špatná situace je však podle měření i v okolí koksovny v Přívoze či na zastávkách MHD, třeba Most Pionýrů nebo na Slovanské ulici.
Podle spolupracovníka ekologů Kare Press-Kristensena z Dánské ekologické rady se v Dánsku za relativně bezpečnou hranici považuje 30 tisíc částic v centimetru krychlovém vzduchu. „My žádný limit stanovený nemáme,“ upřesnil Šuta.
Po průjezdu některých aut hodnoty vylétly
Nanočástice v ovzduší
|
Výzkum ukázal vliv koksáren, ale i dopravy. Ta sice patří v Ostravě k menšinovým zdrojům znečištění, čísla však doložila, že může hodně škodit, má rezervy a je třeba provoz ve městě lépe organizovat.
„V okamžiku průjezdu auta bez filtru na pevné částice hodnota vylétne i stonásobně,“ potvrdil Jan Kozina, předseda správní rady obecně prospěšné společnosti Čisté nebe, která se na výzkumu podílela a má v plánu takto „změřit“ co nejvíce míst v Ostravě. Vznikla by mapa s množstvím nanočástic na konkrétních místech. „Lidé by se mohli rozhodnout, kudy nepůjdou nebo nepojedou,“ dodal Kozina.
Na dopravu se zaměřil také ostravský magistrát. Před nedávnem zadal studii nízkoemisních zón, kam by nemohla auta s vysokými emisemi. „Hotová bude do konce roku a navrhne možnosti, jak by k zónám Ostrava mohla přistoupit,“ uvedla mluvčí magistrátu Andrea Vojkovská. Do roku 2020 chce město také zcela nahradit dieselové autobusy veřejné dopravy vozy na CNG.
