Štamgasti sedí v zakouřené hospodě poblíž jedné z orlovských šachet. Řeč se točí kolem nejisté budoucnosti OKD, chlapi s řasami černými z pobytu v dole nadávají a bojí se, že přijdou o místo.
Střih. Asi sedmdesátiletý turista právě vystoupal na vrchol Lysé hory. Chodí sem co druhý den. Už roky. A zrovna v tuhle chvíli vnímá ostrý čistý vzduch a půvabný rozhled do okolní krajiny.
Moravskoslezský kraj je prostě plný kontrastů. A když zavře oči, každý z obyvatel si pod ním vybaví něco jiného.
Rodáci z Texasu za symbol kraje považují věrozvěsty
Třeba Drahomír Strnadel, předseda Matice Radhošťské, má jasno. "Symbolem Moravskoslezského kraje by mohl být Radhošť a tamní sousoší svatého Cyrila a Metoděje, protože právě to nás spojuje už s počátky historie našeho národa a posouvá nás do roku 863 (doba příchodu slovanských věrozvěstů, pozn. red.)," neváhá téměř ani na chvíli s odpovědí Drahomír Strnadel.
A jak připomíná, například i pro frenštátské rodáky, kteří mají velké zastoupení v americkém Texasu, symbolizuje původní domov již zmíněná dvojice světců. "Třeba v texaských osadách Shiner a Dubina nechali naši rodáci vysvětit kostely zasvěcené svatým Cyrilu a Metodějovi," vypráví Drahomír Strnadel.
A symbolem kraje by mohl být třeba i Radegast. Ač socha stojí šestnáct metrů za hranicí Moravskoslezského kraje, na Zlínsku, za svého považují pohanského Boha i mnozí Severomoravané a Slezané.
Pojítkem je těžba, zlata i uhlí, domnívá se šéf klubu
Taky Pavel Rapušák, předseda klubu Za starý Bruntál, má v odpovědi na otázku, co je symbolem Moravskoslezského kraje, jasno.
Ale jeho představa je samozřejmě úplně jiná než názor šéfa Matice Radhošťské.
"Náš kraj v každém případě symbolizuje těžba. Ať už se jedná o dolování zlata, stříbra a drahých kovů, které má na Bruntálsku osmisetletou historii, nebo o těžbu 'černého zlata' na Ostravsku a Karvinsku," domnívá se Pavel Rapušák.
Adepti na symbol kraje |
Ale ještě jinak. "Symbol kraje? Mohl by to být i folklor, gorolské tradice, kroje nebo třeba tradiční gorolská jídla," uvažuje předsedkyně místního odboru Matice Slezské v Dolní Lomné Jarmila Kantorová.
Jak přitom vzápětí dodává: "Proč by vlastně symbolem kraje nemohly být třeba naše tradiční bramborové placky?"
A do čtveřice další názor. Šéf soukromé střední umělecké školy z Ostravy-Hrabůvky Jaroslav Prokop připomíná, že nedávno během uměleckého sympozia, které jeho škola pořádala, vznikla práce s názvem Pocta hornictví.
"Ta kovová plastika je nyní vystavená před Domem kultury města Ostravy. Znázorňuje ostravského koně kombinovaného s vozíkem na uhlí. Tenhle motiv by taky mohl být symbolikou kraje," domnívá se Jaroslav Prokop.
Hrdost na kraj (ne)mizí
Otázkou přitom je, jak moc dnes obyvatele kraje, hlavně třeba mladé lidi, "berou" symboly. Jsou mladí lidé hrdí na Moravskoslezský kraj, kde žijí?
I v tom se názory osobností různí. Podle Jarmily Kantorové hlavně mladým lidem v současnosti stále víc a víc chybí patriotismus.
"Starší gorolé, ti jsou na své kořeny hrdí, ale mladým lidem to chybí. A to je špatně. Třeba v Americe jsou lidé většími patrioty," míní Jarmila Kantorová.
Zcela opačné poznatky má Pavel Rapušák: "Mám pocit, že se patriotismus u mladých lidí v poslední době spíš vrací. Kdybych měl mluvit za Bruntálsko, tady po roce 1945 nezůstala hlava na hlavě, kámen na kameni, takže se dodnes učíme, kdo a proč umístil ten křížek u cesty, proč vznikla tam ta jáma v zemi. Paměť krajiny se vytratila. A je zajímavé, že se lidé dnes čím dál méně starají o blbosti jako třeba o politiku a stále víc o historii míst, kde žijí."
Pokud je poznatek správný, znamená to, že čím dál víc lidí uvažuje nad tím, jak spolu souvisí minulost, současnost a budoucnost kraje. A že lidé dokážou posoudit, čeho si v kraji váží a co kraj nejlépe symbolizuje. Jaký je ten váš symbol?