Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Žádné obyčejné fošny. Archeologové našli na Bruntálsku zlatý důl

  8:55aktualizováno  8:55
Objev středoevropského významu se podařil archeologům v Suché Rudné. Získali tak důkazy o těžbě zlata na Bruntálsku už v první polovině třináctého století, za vlády Přemyslovců.

Při záchranném výzkumu v Suché Rudné objevili archeologové unikátní středověké rýžovací zařízení. | foto: Archiv NPÚ

O dávné těžbě zlata a dalších drahých kovů na Bruntálsku měli experti donedávna jen málo hmatatelné důkazy.

Teď se to ale mění. Poté, co archeologové ve Starém Městě našli základy pozdně románské baziliky, velmi blízké těm, co ve vrcholném středověku vznikaly i jinde v Evropě na místech spjatých s těžbou, učinili další mimořádný nález.

Ve vsi Suchá Rudná zkoumali u zdejšího penzionu pozemek pro budoucí bazén a našli středověkou povrchovou dobývku, laicky řečeno zlatý důl, a v něm zabudované unikátní historické zařízení na rýžování zlata. Pro takový nález ve střední Evropě se jen těžko hledá obdoba, zvláště v takovém rozsahu a míře zachovalosti.

Dřeva nejprve nedávala smysl. Jenže...

Zpočátku to přitom na tak významný objev nevypadalo. V hloubce zhruba osmi metrů pod zemí archeologové objevili pozůstatky jakýchsi dřevěných fošen.

"Dřeva zpočátku nedávala smysl, až později se objevily konstrukce, které vykazovaly řád," konstatuje ředitel ostravského pracoviště Národního památkového ústavu Michal Zezula.

Před očima archeologů se začalo rýsovat poměrně rozsáhlé území, kde podle jejich zjištění v první polovině 13. století fungovalo mobilní zařízení na rýžování zlata. Tvořily je desítky dřevěných kůlů a svislých a horizontálně umístěných dřevěných fošen. "V zemi zůstaly tyto konstrukční prvky zakonzervovány do dnešních dnů díky tomu, že se nacházely ve vlhkém prostředí," vysvětluje Zezula.

Dřevěné kusy středověkého rýžovacího zařízení.

Dřevěné kusy středověkého rýžovacího zařízení.

Pozůstatky "zlatého dolu" objevili archeologové několik metrů pod zemí.

Pozůstatky "dolu" se skrývaly několik metrů pod zemí.

Takto vypadá unikátní naleziště v Suché Rudné z ptačí perspektivy.

Unikátní naleziště v Suché Rudné z ptačí perspektivy.

O tom, že se skutečně nacházejí v oblasti, kde se těžívalo zlato, přitom archeologové nemuseli pochybovat. Při odkrývání půdy totiž sami objevili mnoho zlatinek.

A ještě nad něčím nemuseli váhat. Nad stářím odkrytých dřev. Zjistili, že pocházejí z let 1225 až 1232, tedy z období, které se úzce přimyká k první zmínce o Bruntálu, obsažené v tzv. Uničovské listině. Podle ní město vzniklo patrně krátce před rokem 1213.

Kromě dřevěných konstrukcí tvořících zařízení na rýžování zlata archeologové na místě plánovaného bazénu v Suché Rudné objevili i kousky dřevěných dlabaných nádob, dřevěné špachtle a lopatky nebo třeba kusy kožené obuvi. Jak dřevěné konstrukce, tak další artefakty následně z místa odvezli.

"Jednalo se o záchranný výzkum. Nikdo příliš nepočítal s tím, že by země mohla v tomto místě skrývat podobné naleziště. Stavbu bazénu nebylo možné jakkoli omezit, ale snažili jsme se z lépe dochované části naleziště vyjmout v podstatě všechny dřevěné i kamenné prvky," říká Zezula.

Spolu s kolegy uvažuje o tom, že by nalezené artefakty mohli znovu sestavit do předpokládané středověké podoby a expozici pak představit veřejnosti.

Suchá Rudná coby archeologická lokalita?

Jak archeologové zmiňují, díky objevu rýžovacího zařízení se jim podařilo poprvé hmatatelně prokázat předpoklad, že počátky osídlení Bruntálska v prvních desetiletích třináctého století úzce souvisely se zájmem Přemyslovců těžit zde drahé kovy. Později zlatá horečka ustala a už se nikdy nezopakovala v plné síle jako ve vrcholném středověku.

Jak je přitom Michal Zezula přesvědčený, podobných pozůstatků po středověké těžbě se v Suché Rudné a okolí velmi pravděpodobně skrývá řada.

"V těchto místech ale nelze očekávat stavební boom, takže předpokládám, že současný objev byl na dlouhou dobu poslední příležitostí se něčeho takového dotknout. Uvidíme, jestli se v budoucnu dočkáme třeba i cíleného výzkumu," doplňuje Zezula.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.