Nejen první zemědělci střední Evropy. Lidé s kulturou lineární keramiky před více než sedmi tisíci lety navíc dováželi ze severu pazourek, aby ho po opracování převáželi dále na jih. Takové pravěké překladiště žádané suroviny.
Stopy minulosti |
To zjistili archeologové Slezské univerzity v Opavě z vykopávek na poli v Pustějově, obci mezi Studénkou a Fulnekem na Novojičínsku.
„Tím se nám otevírá nový pohled na schopnosti našich dávných předků,“ konstatoval Vratislav Janák, vedoucí Ústavu archeologie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity.
Keramika i základy obydlí
Studenti archeologie pod odborným dohledem pozorně prohlíželi každý centimetr vykopávek. A všichni žasli, co země vydala.
„Získali jsme například dva kusy sopečného skla, které se objevuje zřídka. Dále kolekci keramiky, jež zapadá do období neolitu kultury s lineární technikou. Na keramice jsme zjistili výzdobu, která potvrzuje vlivy z východního Slovenska,“ přiblížila archeoložka Kateřina Papáková.
Dále pole skrývalo kůlové jámy, tedy základy dávného obydlí. A hlavně. V zemi leželo nečekaně velké množství pazourku, který se v dávných dobách hojně využíval při výrobě kamenných nástrojů.
Ukázka nalezeného, už opracovaného pazourku.
Odborníci jsou proto přesvědčeni, že se u Pustějova zpracovával kvalitní pazourek z oblastí jižního Polska, takzvané krakovské jury, a pak rozvážel do jižních krajů.
Archeologové se chtějí vrátit
Kvanta kamene dávní předci nejspíše vozili po řekách v člunech z mohutných kmenů. Takové „překladiště“ však v oblasti osídlení prvních středoevropských zemědělců dosud nebylo objeveno.
„Jiné vysvětlení je sotva možné,“ dodal Janák.
Archeologové doufají, že se do Pustějova příští rok vrátí. Jsou dohodnuti se soukromým zemědělcem, že po žních jim opět uvolní prostor. „Podmínkou je i získání potřebných financí,“ dodala archeoložka Kateřina Papáková.
