Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Archeologové přepisují dějiny Slezska. Pravěké sídliště vydalo skvosty

  8:50aktualizováno  8:50
Tušili, že v polích v Opavě-Vávrovicích, na kterých brzy vznikne nová výrobní hala, odkryjí důkazy o životě pravěkých kultur. Ale že budou tak cenné, to netušili. Mezi nejcennější exponáty patří třeba prastará mužská vlasová ozdoba.

Pole v Opavě-Vávrovicích vydala vzácné exponáty. Patřily k nim i keramické nádoby. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Malý nedovřený kroužek z tenkého zlatého drátku by v klenotnictví neoslnil. Archeologové ale jásají. Tvrdí, že je to vlasová ozdoba, kterou nosili muži před čtyřmi tisíci let.

„Jde teprve o druhý nález tohoto druhu na území Moravy a Slezska. Cena je nevyčíslitelná. Stejně jako další vzácné úlovky má hodnotu celého archeologického výzkumu, tedy mnoha milionů korun,“ říká ředitel ostravského pracoviště Národního památkového ústavu Michal Zezula.

Výlet do prehistorie

Od října dvě stovky archeologů a jejich pomocníků pracovalo v polích v Opavě-Vávrovicích. Prohledali plochu šesti hektarů, na jejíž velké části vyroste nová tovární hala. Díky nálezům z předešlých desetiletí věděli jistě, že pod ornicí odkryjí důkazy o životě starých kultur. Ale to, co našli, je ohromilo.

„Posouvá to naše poznatky o prehistorii a částečně přepisuje nejstarší dějiny dnešního Slezska,“ tvrdí Zezula.

Podle Jindřicha Hlase, který vedl výzkum, je důvodů několik: „Jde patrně o největší prozkoumané pravěké sídliště kultury nálevkovitých pohárů ve střední Evropě. A objevili jsme první důkazy o tom, že i na území dnešního Moravskoslezského kraje žili ve starší době bronzové nositelé únětické kultury.“

Archeologové prozkoumali 650 sídlištních objektů, zahloubených jam, které sloužily k různým účelům, a 50 hrobů různých kultur, které tam žily od závěru pozdní doby kamenné po raný středověk. Našli úlomky keramických nádob, kamenné i pazourkové nástroje či zbraně, jednu zlatou a řadu bronzových i jantarových ozdob.

„Nález 54 jantarových korálků učinil ze zdejšího pohřebiště nejbohatší lokalitu na jantar z té doby na Moravě a ve Slezsku,“ líčí Hlas.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.