Narazili na mohutnou kamennou, zjevně hodně starou hradební zeď. „Po odtěžení zeminy u staré kanalizace Müllerova domu mělo zdivo délku přes čtyři metry a dosahovalo výšky téměř tři metry. Šířku se zjistit nepodařilo,“ popsala Soňa Králová, archeoložka Slezského zemského muzea.
Po přeměření vzdálenosti mezi Müllerovým domem a sondou, společně se srovnáním nálezu se starými mapami, došli odborníci k jednoznačnému verdiktu, že se bezpochyby jedná o čelní stranu zdi gotického hradu, který tvořil jádro pozdějšího zámku.
Hrad byl vystavěn vévodou Přemkem I. Opavským přibližně v letech 1383/85 až 1404.
Rekonstrukce přináší jedno překvapení za druhým
Podle mluvčí muzea Romany Cieslarové tkví význam objevu především v tom, že doposud nebyla zkoumána ani sebemenší část opavského hradu, tedy stavba zhruba do 15. století, ale ani pozdějšího opavského zámku, který stál na stejném místě jako hrad a v roce 1892 byl zbourán.
Pohled na hradní zeď bez pažení a trasírek.
„Rekonstrukce Müllerova domu odkrývá jedno překvapení za druhým,“ poznamenala ředitelka opavského muzea Jana Horáková.
Už dříve byla totiž objevena jiná zeď, která však nejspíše souvisí s mladší renesanční přístavbou zámku.
Rekonstrukce památkově chráněného domu začala na konci loňského roku a skončí v roce 2017. Poté uvnitř vznikne multifunkční kulturní zařízení.
Při opravách byly také nalezeny drobnější předměty.
„K nejzajímavějším patří zlomky luxusně zdobených keramických pohárů, středověký olověný křížek, zdobené kamenné dlaždice či poškozený hliněný koník jako dětská hračka. Za pozornost stojí také objev menší zvířecí kostry, která byla určena jako kostra psa,“ dodala archeoložka Králová.
