Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Další obchoďák nám vezme kus svobody, říká opavský architekt Michal Poláš

  17:20aktualizováno  17:20
V centru Opavy se developer Crestyl už několik let pokouší postavit nový obchodní dům, naráží však na odpor místních lidí. Ti soudí, že další takovou stavbu město nepotřebuje. Souhlasí s nimi i mladý architekt Michal Poláš, který v souvislosti se středem města hovoří o secondhandizaci veřejného prostoru.

Opavský architekt Michal Poláš (2. června 2015) | foto: Tomáš Pospíšil

Co si pod termínem secondhandizace představit a odkud se vzal?
To slovo jsem si půjčil od architekta Adama Gebriana, který ho někde řekl. Vyvolává plno konotací, ale je to úplně jednoduché. Z města mizí kvalitní funkce, jako jsou restaurace, papírnictví, typicky obchody s potravinami, a nahrazují je funkce, které jsou mnohem níž na kulturním řetězci. Herny, kebaby a nakonec to vždy vystihuje právě second hand. Ten jsem vytyčil jako bod krize. V tu chvíli jsme na dně řetězce, po second handu většinou nic nepřijde. Pak už je jen prázdná výloha.

Michal Poláš

Narodil se v roce 1989 v Opavě, vystudoval brněnskou fakultu architektury v ateliéru Ivana Kolečka a nyní pracuje v ateliéru Michala Palaščáka a Alice Šimečkové v Brně. Je zakladatelem projektu Opava Secondhandizace prostoru.

Má proces nějaké rozeznatelné fáze nebo prvky?
Když si vzpomeneme na Opavu předtím, než se postavila nová Breda (OC Breda&Weinstein funguje od roku 2012, v oblasti vžitý ženský rod jsme pro autenticitu ponechali, pozn. aut.), tak Ostrožná byla výstavní ulicí. Ale najednou si člověk všimne, že zavřeli knihkupectví... Začal jsem proto fotit fáze, jak se z knihkupectví stane second hand, až tam nakonec není vůbec nic.

Řekla bych, že tohle je dost klasický scénář. V Opavě se vždy něco otevře, ale za chvíli už to tam není. Mají lidé vůbec zájem o místa na podle vás vyšší kulturní úrovni?
Ale v Opavě jsou i dobré příklady. Třeba kavárna Bon Bon v ulici Mezi trhy, kde dobře vyřešili výlohu bývalého knihkupectví, která je až k zemi.

Fotogalerie

Posadili tam lidi, kteří jsou sice za sklem, ale pořád v kontaktu s městem. Nebo galerie a kavárna Platzforma Troppau v bývalé galerii U Jakoba, kam se snaží zase přitáhnout lidi.

Aby se sem lidé ale naučili chodit, musí si uvědomit, že město je něco mnohem víc než jen obchoďák. A pak to začne celé fungovat. Dokud si budou myslet, že v obchoďáku zažijí kulturu, nezmění se to.

Možná už takový posun ale pomalu nastává. Protože proti dalšímu a novému obchodnímu centru už se lidé bouří. A tvrdí, že by v místě, kde má stát, radši po demolici budovy ministerstva zemědělství viděli park. Takový, jaký tam býval i dřív, a teď se vlastně rozšířil o prostor po demolici.
To je přesně ono, oni to pochopili. Developer si možná sám podráží nohy tím, že to zboural a nechal v takovém pěkném stavu, nechal tam chodit lidi. Protože lidé si velmi rychle zvyknou na to, co je kolem nich.

Další však namítají, že do parku se budou stahovat podivné existence.
Chápu, že se tam dřív někteří lidé báli projít. Nicméně nevím, že by se tam někdy něco stalo. Bezdomovci jsou totiž součástí města a do jisté míry jsou i jeho bezpečnostní složkou, protože berou za své území, které nás vlastně ani moc nezajímá. A o to, co pro nás vypadá nebezpečně, se i starají.

Kde žijí Opavané?

„Opavané umí docela slušně využívat okolí Opavy, vyjet z ní ven. A jinak je to taková česká nátura, že žijeme zavření doma. Málo využíváme město pro svůj prospěch. Dřív nakupovali lidé tak, že vzali tašku a šli do města. Dnes vezmou auto, žijí vlastně hodně v autě.“

Mluvíte o tom, že centrum Opavy je dnes prázdné a lidé ho obecně málo navštěvují, protože jim tam chybí služby a prostor k vyžití. Ani za mého dětství nebývala například v neděli odpoledne v Opavě ani noha. Není to tedy specifikum Opavy nebo malých měst obecně?
Specifikum Opavy to může být ve smyslu, že nabízí obrovské využití kolem sebe. Jít do lesa je tady úplně minimální problém, lidé nemusí trávit tolik času v zástavbě. Šedesát tisíc obyvatel je optimální velikost města, protože se lidé ještě navzájem znají, zdraví se na ulici. Je tady přirozená sociální kontrola mezi námi navzájem. Olomouc to taky ještě má, ale Ostrava nebo Praha už ne.

Není vylidňování center měst vlastně přirozený proces?
Vylidňování je trend všech měst v České republice. Je to přirozený proces, ale nemůžeme mu jít naproti a ještě ho urychlovat. Nová Breda přetáhla lidi z centra, z Ostrožné. Všechno se přesunulo do Bredy, včetně pošty, což pro mě byla jedna z největších ran.  Na poštu člověk musí jít, ať chce nebo ne. A ta výsadní pozice pošty se využila tak, že je teď v nejvyšším patře obchodního centra. 

Takže musím projít celý obchoďák, abych se tam dostala...
A když se podíváme na šipky, které jsou v Bredě všude na podlaze a které člověka navádí směrem k poště, je vidět, že je problém se tam dostat. Vytvořil se problém, aby se na něm vydělalo.

Jak odliv lidí zastavit? Mohou tomu pomoci i oblíbené farmářské trhy, které se pravidelně konají na Dolním náměstí?
Jednoznačně, farmářské trhy a podobné aktivity v prostoru města tomu pomáhají. Ale já bych to vzal z druhého konce - jak Opavák přemýšlí o svém městě a co pro něj znamená. Lidé, se kterými se setkávám, to berou velmi osobně, jako že jim někdo bere kus města. Ale jiným je to úplně jedno. Je třeba změnit myšlení lidí a také vytvořit aktivity, které je přitáhnou.

Nové obchodní centrum?

„Ptal jsem se lidí z různých sociálních okruhů a nikdo obchodní centrum nechce. Vedení města teď chce odpověď, co tam teda má být, když ne obchoďák.

Ale ono je úplně jedno, co tam bude. Jde o to, co tam nemá být. Někdy je lepší nedělat nic než udělat něco nekoncepčního, jenom aby to bylo.

Někdo mi řekl, že by tam udělal lezeckou stěnu. To by mohla být možnost, jak využít město i trochu jinak.“

Když se ještě vrátíme ke stavbě nového obchodního centra. Mohlo by být podle vás vlastně v něčem přínosné? Mohla by se například snížit nezaměstnanost ve městě?
Asi se nějaký přínos najde. Možná to přivede pár lidí chodících pěšky. Ale je to úplně marginální proti tomu, co to vezme - práci mnohem více lidem, maloobchodníkům. Vysaje to lidi z centra, kteří budou v krytém prostoru. A vezme nám to kus svobody. 

V čem přesně?
Změní to životy lidí, najednou nežijí v ulicích, kde se mohou svobodně pohybovat. Najednou se budeme pohybovat v něčím obchoďáku. A lidé tam půjdou, protože je to pro ně jednoduchá a vstřícná varianta. Na rozdíl třeba od toho parku, kde by se mohli něčeho obávat.

Jsou tady ale lidé, kterým to není lhostejné. Tu sílu musíme využít, aby Opava byla pořád naše město. Já to beru osobně, Opava je prostě moje město. A myslím, že je to přirozená úloha architekta, aby tohle dělal.

Společnost Crestyl, která chce nový obchodní dům Central Opava postavit, argumentuje tím, že v rámci svého projektu obnoví i historickou podobu prostoru za komunistickým obchodním komplexem Slezanka s uličkami, které tam kdysi bývaly, a postaví atrium s parkem.
To jsou takové snové nálepky, že obnovíme něco historického. Dneska už nějaké uličky nikoho nezajímají. Zní to hezky, ale záměrem je jen odvést pozornost od toho, o co tady jde - potřebují vydělat. Můj osobní názor je, že Crestyl už musel dávno pochopit, že obchodní centrum nemá šanci se tady uživit. A teď se na základě podepsaných smluv bude snažit z města vymámit co nejvíc peněz.

Podle vás mají takovou možnost?
Smlouva je napsaná tak nevýhodně, že veškeré náklady spojené se stavbou centra v případě, že se nepostaví nebo se smlouva nějakým jiným způsobem poruší, musí město zaplatit. Spousta lidí ale vůbec neví, že stavbu neiniciuje město. Neví, že tady jsou smlouvy, ze kterých se Opava snaží vybruslit. Ale současné vedení se asi ani moc nesnaží. I to bych rád změnil a využil k tomu svůj projekt.

Může probíhající debata zastavit stavbu navzdory podepsaným smlouvám? Už v minulosti vznikla petice s třinácti sty podpisy proti tomuto záměru.
Rozhodně to má smysl. Jde o to, jaký společnost vyvine tlak na město. Lidé by si měli uvědomit, že mají šanci něco změnit. Ve chvíli, kdy nasbíráme deset procent, což znamená šest tisíc podpisů, město bude muset vypsat referendum. Město není ničí, je naše. My a vedení města jsme partneři.

Ještě ke Slezance. Měla by se podle vás jako nechtěný a přežitý pozůstatek z doby komunismu zbourat, nebo jde o z pohledu architektury cennou stavbu?
Po druhé světové válce se najednou jedním typem architektury vybudovaly velké kusy města. To není problém jen Opavy, ale většiny českých měst. A soudruzi to pojali moc velkolepě, tak se to v té době asi dělalo. Ten komunistický princip se nám tady trochu vrací, když mluvíme o novém obchodním centru. Co se týče architektonické hodnoty, Slezanka kvalitní dům asi není.

Takže by měla jít k zemi?
Je odkazem doby a součástí naší kultury. Můžeme ji zbourat, můžeme jí dát novou funkci, ale chce to nějakou koncepci. Tu si myslím, že město nemá. Problém urbanismu v České republice je ten, že politici neposlouchají architekty. Za své čtyři roky chtějí udělat něco, co lidi nadchne, aby je pak zase volili. Ale jak říká Martin Rajniš, architektura je krásný lenochod, kterému všechno strašně trvá. Čtyři roky jsou málo.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.