Krvácivá horečka ebola, plicní mor, SARS či jiný typ vysoce nakažlivé a smrtící nemoci? "Takový případ zatím v kraji ani v zemi naštěstí nebyl. Ale infekce neznají hranic a lidé cestují mezi kontinenty, takže stát se to může kdykoli," říká šéfka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Ostravě Irena Martinková.
A to je hlavní - ale ne jediný - důvod, proč se teď krajský úřad urychleně připravuje na boj se smrtícími nákazami. Jak?
Pro rekonstruované infekční oddělení nemocnice v Havířově pořídil unikátní biobox - speciální stan za 800 tisíc korun určený ke krátkodobé izolaci a základní péči o lidi nakažené nebezpečnou nemocí.
Biobox prý začne fungovat od července
Problém ale je, že ačkoli zrenovovaný pavilon slouží svému účelu už od 29. května, žádné pacienty s vysoce nebezpečnou nákazou by tam zatím lékaři nepřijali. Nemají totiž speciální pomůcky, které by je ochránily před nákazou.
Havířovský biobox |
"Zatím nemáme potřebné vybavení pro personál. Jednáme o jeho pořízení s krajem, který je našim zřizovatelem," přiznal ředitel nemocnice Petr Kovařík při slavnostním otevírání opraveného pavilonu v polovině května.
Potvrdil to tehdy i náměstek hejtmana pro zdravotnictví Jiří Martinek. "Vyřešíme to rychle," ujistil.
Situace se ale zatím nezměnila. Pomůcky chybí, takže biobox neslouží. Dlouho už to však nepotrvá. "Havířovská nemocnice si musí pořídit ochranné pomůcky pro péči o pacienty s vysoce nebezpečnými nákazami do 30. června. Biobox tak bude funkční od 1. července," říká šéfka krajského odboru zdravotnictví Vratislava Krnáčová.
Pomůcky za nemocniční peníze, kraj to zohlední v dotacích. Možná
Havířovská nemocnice bude podle ní potřebovat pro svůj centrální příjem a infekční oddělení celkem šest setů s ochrannými kombinézami, holínkami či rukavicemi, přičemž jeden stojí kolem pěti tisíc korun. Mnohem dražší jsou ale speciální ochranné kukly s filtry a vzduchovou ventilací, takzvané přetlakové masky, které zajistí nejvyšší stupeň ochrany proti nákaze. Jedna stojí kolem 30 tisíc korun. A infekční oddělení potřebuje čtyři.
"Je to drahé. Měl by na to přispět kraj," naznačovali už při otevření pavilonu lékaři nemocnice.
"Financování teprve řešíme. Nemocnice si bude muset pomůcky zřejmě nakoupit ze svých prostředků, ale je možné, že to zohledníme například v dotacích," nastínila Vratislava Krnáčová. Podotkla, že havířovská nemocnice si navíc v případě potřeby bude moci zapůjčit přetlakové obleky od krajských hasičů.
Přetlakové masky nejdražším problémem
Problém s pořízením drahých ochranných pomůcek však budou muset řešit i všechny ostatní nemocnice v Moravskoslezském kraji. Nakažený pacient se totiž může objevit kdekoli.
"Další nemocnice to musí stihnout do 30. září," uvedla Krnáčová s tím, že centrálním příjmům stačí sety s ochranným oblečením. Přísnější předpisy ale platí pro infekční oddělení – ta se neobejdou bez drahých přetlakových masek.
"Vychází to z předpisů Evropské unie platných už od roku 2005, ke kterým se přihlásila i Česká republika. Přijatá česká směrnice ale zatím zůstávala jen na papíře," říká primář infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě Petr Kümpel, který je místopředsedou odborné společnosti infekčních lékařů v zemi.
Například ostravská fakultní nemocnice už část ochranných prostředků má. Ale potřebuje další za statisíce. "Máme kombinézy, respirátory i přetlakové pokoje. Ale potřebujeme investice na vylepšení pokojů a 180 tisíc korun na šest přetlakových masek. Žádáme o příspěvek ministerstvo zdravotnictví," říká mluvčí nemocnice Tomáš Oborný.
